STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPA HLEDÁ ZODPOVĚDNÉ PRODEJCE

Hospodářská zvířata jsou evropskou ústavou uznána jako cítící bytosti, pro zlepšení jejich životních podmínek jsou přijata četná zákonná opatření. Přesto je většina těchto zvířat v EU chována ve velkochovech v podmínkách maximálně omezujících jejich přirozené chování; zvířata prokazatelně trpí. Ve středu pozornosti - také v souvislosti s boomem biopotravin živočišného původu - se ocitají velkochovy slepic-nosnic, jichž je v bateriových klecích v EU chováno 243 miliony.

V nedávno době byla zveřejněna Zpráva průzkumu nabídky neklecových vajec obchodními řetězci v ČR Společností pro zvířata. Jako vůbec první projekt uskutečněný už ve spolupráci zemí Visegrádské čtyřky - ochranářských organizací Polska ( Klub Gaja, OTOZ Animals ), Maďarska ( Fauna Egyesület ), Slovenska ( Sloboda Zvierat), a České Republiky ( Nadace na ochranu zvířat), soustředěný na tuto problematiku ve všech jmenovaných zemích, předkládáme veřejnosti publikaci Střední a východní Evropa hledá zodpovědné prodejce - Průzkum produkce a prodeje vajec v zemích Visegrádské čtyřky. Publikace vydaná s finanční podporou Mezinárodního visegrádského fondu a s pomocí a podporou Eurogroup for Animals a společnosti Compassion in World Farming, přináší výsledky průzkumů obchodních řetězců zemí Visegrádu, z nichž je zřejmý jejich postoj k nabídce vajec z neklecových chovů, které poskytují nosnicím příznivější podmínky k životu a postupně eliminují a v ekologických chovech s volným výběhem dokonce anulují podmínky nerespektující welfare (pohodu) zvířat. Průzkum se však nespokojuje pouze s konstatováním nepříznivé situace v dosavadních převažujících chovech, ale seznamuje rovněž s výhodami jejich přechodu na neklecové systémy v souvislosti s výsledky studie Eurobarometr, dokládající, že v roce 2007 59% občanů zemí Visegrádské čtyřky „ bylo ochotno změnit místo, kde nakupují, aby si mohli koupit potraviny, jejichž výroba splňuje požadavky welfare zvířat“. Vyjadřuje se také k otázce nákladů producentů vajec z neklecových chovů a nabízí řešení formou opatření umožňující zemědělcům získat dotace na zavedení nových vysokých standardů welfare..

Uvádí konkrétní příklady z praxe společností zlepšujících welfare zvířat ve Velké Británii a příklady zvláštních ocenění těchto společností organizacemi na ochranu zvířat, která mají vysokou společenskou hodnotu v očích veřejnosti. Dále uvádí příklady některých evropských obchodních řetězců, které přestaly prodávat vejce z klecových chovů a zavádějících vlastní přísné standardy v odpovědi na poptávku spotřebitelů, aniž čekají na změny ve výrobních metodách přikázaných legislativou.

V názorných grafech přinášejí přehled o produkci vajec v zemích visegrádské čtyřky, kde je chováno okolo 83 milionů nosnic s roční snůškou přibližně 15 miliard vajec v chovech převážně klecových, ale už s významným podílem chovů ve volném výběhu v malých rodinných hospodářstvích.

Publikace vysvětluje význam správného značení vajec pro dobrou orientaci spotřebitele a v závěru jsou jasně formulována doporučení obchodním řetězcům zemí Visegrádské čtyřky směrem k jasné politice sociální odpovědnosti podniku, zohledňující welfare zvířat a vedoucí ke zvýšení nabídky vajec a výrobků z vajec z alternativních chovů, zajištění potřebného vzdělání zaměstnanců o značení vajec a různých chovných metodách. Doporučuje zavedení systému auditů, které umožní kontrolu počtu prodávaných vajec z jednotlivých chovných systémů.

Jestliže Socioekonomická zpráva Evropské komise říká, že „změna bude zapřičiněna trhem“, pak publikace vypracovaná reprezentanty ochranářských organizací zemí Visegrádské čtyřky vajec v těchto zemích,ale zároveň nabízí východiska, které této změně mohou významně napomoci.

Autorský podíl na publikaci:

Klub Gaja (Polsko), organizace plných dvacet let pracující pro udržitelný rozvoj života na Zemi - koordinátorka projektu Barbara Romanowicz a Jacek Bozek - předseda a zakladatel klubu

OTOZ Animals (Polsko) - Ogolnopolskie Towarysztwa Ochrony Zvierzat Animals - organizace sdružující polská ochranářská sdružení - koordinátorka projektu Ewa Gebert

Fauna Egyesület (Maďarsko) - od svého založení v roce 1990 bojuje za práva zvířat, ve středu jejho zájmu je dnes integrace modernho ekologického postoje k ochraně zvířat do maďarské společnosti, zkoumá životní podmínky zvířat, odhaluje týrání,navrhuje změny v legislativě - koordinátor projektu Levente Pencz

Sloboda zvierat ( Slovensko), organizace, která kromě bohatého osvětového programu od roku 1992 provozuje přímou záchranu zvířat, kterých každoročně zachrání kolem 2 000 - koordinátor projektu Kamil Kandalaft

Nadace na ochranu zvířat (Česká republika) se v průběhu své čtrnáctileté existence vyprofilovala jako významná osvětová a vzdělávací organizace, s každodenním provozem krizové linky v rámci projektu S.O.S. zvíře - na pomoc zvířatům v akutní nouz, trvale usiluje o změny v legislativě potřebné pro welfare zvířat - koordinátor projektu Josef Holejšovský

Eurogroup for Animals - Evropské sdružení pro pohodu zvířat se sídlem v Bruselu, sdružení nejvýznamnějších ochranářských organizací všech členských zemí EU

- koordinátoři projektu Sonja Van Tichelen a Ian Reddish

Compassion in World Farming - společnost Soucit ve světovém zemědělství od roku 1967 usiluje o to, aby s hospodářskými zvířaty bylo zacházeno se soucitem, bez krutých praktik průmyslových velkochovů, odhalováním krutosti v chování lidí k těmto zvířatům a vyprofilovanými osvětovými kampaněmi i politickým lobbingem - koordinátor projektu Rowen West-Henzel