Pěstitelé letos osázeli chmelem 5345 hektarů, o 44 hektarů méně

Žatec (Lounsko) 14. května (ČTK) - Tuzemští pěstitelé chmele letos osázeli 5345 hektarů ploch, meziročně o 44 hektarů méně. Nosnou odrůdou zůstává Žatecký poloraný červeňák, pokrývá 88,8 procenta ploch. Pozitivní je to, že vzrostla plocha nově vysázeného chmele, tento trend by měl pokračovat i v budoucnu, řekl ČTK tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Zdeněk Rosa.

Více je podle něj opět zejména odrůdy Premiant, rozšířily se ale také plochy odrůdy Sládek. "Na druhou stranu se bohužel znovu snížila celková plocha Žateckého poloraného červeňáku, v žatecké a úštěcké chmelařské oblasti celkem o 105 hektarů," uvedl. Od roku 2000 klesla plocha chmele v tuzemsku o 750 hektarů, plocha odrůdy Žatecký poloraný červeňák se za stejné období snížila dokonce o 1165 hektarů. "V obou zmiňovaných chmelařských oblastech jsou tak plochy této odrůdy na historickém minimu," doplnil Rosa.

Pokles ploch ovlivňuje podle něj v posledních letech převážně špatná ekonomika pěstování chmele, způsobená nízkou výkupní cenou chmele a zvyšujícími se náklady na jeho pěstování. Dalšími důležitými faktory jsou věková struktura porostů chmele a dlouhodobě negativní vývoj kurzu české měny vůči euru. "Pro udržení produkce chmele bude nutné zvýšit vysazovanou plochu ze zhruba 200 hektarů v posledních dvou letech na 400 hektarů ročně v období příštích pěti let," dodal. Do roku 2004 pěstitelé využívali dotační program pro výstavbu i výsadbu chmele, jenž byl ukončen po vstupu Česka do EU. Od roku 2006 platí program podporující nákup viruprosté sadby chmele, s jeho pomocí se vysázelo téměř 200 hektarů chmelnic.

Vzhledem k průměrnému stáří porostů to podle Rosy není dostačující, ale alespoň mnohem více než v letech 2004 a 2005, kdy žádný podpůrný program nefungoval. "Předpokládáme, že letos by se v rámci tohoto programu mohlo vysázet přes 250 hektarů nových porostů. Loni začal fungovat i evropský fond pro rozvoj venkova, který nabízí také možnost podpory výstavby chmelnicových konstrukcí," řekl. Pěstitelé loni sklidili 5630 tun chmele, tedy zhruba o tři procenta více než v roce 2006. Výnos dosáhl 1,04 tuny z hektaru, meziročně o 0,03 tuny více. Úrodu ovlivnily klimatické extrémy, zejména nerovnoměrné rozložení srážek, což se projevilo především u výsledků odrůdy Žatecký poloraný červeňák. Na odhad letošní úrody je podle Rosy ještě brzy. Výměrou chmelnic je Česko na třetím místě za Německem a USA, na tuzemské chmelaře už se ale dotáhla Čína. Loni se chmel v celém světě pěstoval na 51.000 hektarech.