Vědci a zpracovatelé mají obavy ze zálohování pet lahví

Vědci a zpracovatelé odpadů se shodují v tom, že v Česku se stále více daří třídit plastový odpad a také roste podíl jeho dalšího zpracování před ukládáním na skládky. Na tiskové konferenci ale rovněž vyjadřovali obavy ze zákona, který má uložit povinnost zálohovat plastové láhve a jejich vykupování.

Zákon bude podle Jaroslava Lavičky ze společnosti Silon Planá nad Lužnicí zásadní změnou. Dosavadní vývoj sběru plastů a především plastových lahví šel totiž dosud jiným směrem a zpracovatelé se obávají, že by mohla tato změna znehodnotit jejich investice do technologií. Hovoří se jenom o výkupu plastových lahví a nikdo se podle něj už nezajímá o to, co s nimi bude za automatem, který je odebere od zákazníků.

Katastrofou by podle Lavičky bylo, kdyby je automat okamžitě rozdrtil. Tím by totiž mohly nežádoucí příměsi jinak dobře zpracovatelný a využitelný materiál znehodnotit a značně omezit jeho další využití. Dovede si prý ale představit, že by měly plastové lahve kódové označení a dále se třídily. Takový přístup by naopak současnou praxi ještě vylepšil.

Vědci i zpracovatelé se ale shodli na tom, že plastové lahve nad skleněnými z ekonomického i ekologického hlediska, co se týče výroby i druhotného využití, jednoznačně vyhrávají. Poukazovali například na to, že půllitrová pivní lahev váží 328 gramů, zatímco objemově třikrát větší plastová lahev pouhých 38 gramů. Navíc plast nepodléhá korozi. Nevýhodou je naopak složitější druhotné zpracování. To se ale daří stále více.

V současné době 70 procent obyvatel aktivně třídí odpad. Polovina se ukládá na skládky a polovina dále recykluje nebo energeticky využívá. Potěšitelné je, že objem odpadu ukládaného na skládky každoročně klesá o dvě procenta, uvedli vědci a zpracovatelé na tiskové konferenci.