Ve světě se také nesmějí odhazovat nedopalky, ale odhazují se

I tisíc korun může od července policie vymáhat na Pražanovi i návštěvníkovi české metropole, pokud ho přistihne při odhození nedopalku cigarety nebo žvýkačky. Umožní jí to nová městská vyhláška o čistotě, která se týká rovněž psích výkalů nebo krmení zvířat. Proti špindírům se úředně brání mnohá další světová města, avšak jak vyplývá z jejich již delších zkušeností, ve většině z nich dál vládnou chodníkům rozšlapané žvýkačky i "vajgly". Rozdíl je v tom, kdo je uklízí a zda to vůbec dělá.

V New Yorku sice pravidla odhazování žvýkaček a cigaretových nedopalků zakazují, což ovšem nic nemění na tom, že je 20.000 kilometrů tamních chodníků osázeno miliony skvrn od žvýkaček, které odolávají veškerým amatérským snahám o odstranění. O úklid chodníků se v New Yorku musejí starat majitelé přilehlých nemovitostí a na likvidaci rozšlapaných žvýkaček si mohou najmout speciální služby nebo zakoupit vlastní přístroj v přepočtu za 50.000 až 90.000 korun. Podle toho, v jakém stavu chodníky jsou, to ale nevypadá, že by do podobných snah příliš investovali.

Bruselská radnice od loňského října pokutovala za znečištění města žvýkačkou nebo nedopalkem cigarety 1000 přistižených. Zákon tam umožňuje žádat po hříšníkovi až 50 eur (1200 korun) pokuty. I když se město snaží proti nepořádku bojovat pokutami, nepořádníci si z toho příliš nedělají a žvýkačky, cigarety i jiné smetí se na chodnících válí dál navzdory snaze 270 členů městské úklidové čety.

V Paříži hrozí hříšníkovi za znečištění, a to i v podobě plivnutí, pokuta 183 eur (4400 korun). Málokdo je ale přistižen; za neuklizení po psovi je tam ročně pokutováno asi tisíc lidí. Nedopalky jsou všude, zvlášť od loňského zákazu kouření v podnicích, úřadech a na dalších veřejných místech. Teoreticky hrozí pokuta i podniku, před nímž je nedopalek pohozen - je to 38 eur. Na úklid chodníků věnuje město ročně 15 milionů eur (asi 361 milionů korun).

V Londýně sice platí některé zákazy, ale radnice se snaží proti znečištění prostředí bojovat hlavně získáváním podpory veřejnosti. Například v centru Londýna je zakázáno krmit holuby a až na speciální vyhrazené plochy platí zákaz grafitti. Zejména mladší Londýňané se nerozpakují odhodit cokoli na zem. Omluvou jim může být fakt, že jako součást protiteroristických opatření je už po desetiletí v Londýně málo košů (v metru například žádné), takže odpadek je často nutno nést poměrně daleko. Nedostatek košů se kompenzuje denním čištění ulic.

V Berlíně může člověk za vyplivnutí žvýkačky na ulici zaplatit pokutu i 30 eur (720 korun). Jestliže za sebou zanechá víc odpadků najednou, pak ještě o pět eur víc. V některých německých městech, například v Berlíně či v Hamburku, na čistotu v ulicích dohlížejí specialisté z městských úřadů. V Hamburku se jim říká Kaugummi-Polizei neboli žvýkačková policie. V Mnichově a Essenu dohlížejí i policisté, takže tam je možné viníka legitimovat. Ve Frankfurtu nad Mohanem je zase v terénu občanská jednotka 90 sousedů v uniformě, kteří chodí městem a mimo jiné dávají městským úřadům hlášení o černých skládkách.

Vídeň sice má zvláštní zákon o udržování čistoty, ale chybí jí dostatek kontrolorů, kteří by jeho dodržování vymáhali. Za větší prohřešky vůči čistotě může člověk ve Vídni zaplatit i 1000 eur (24.000 korun) pokuty, za menší, kam by nejspíš odhození žvýkačky nebo nedopalku patřilo, pak 36 eur. Nedopalky ale Vídeňané odhazují, kam je zrovna napadne, což kompenzují dobře fungující úklidové služby, díky nimž je ráno město vždy docela čisté.

Ve Varšavě na dodržování čistoty bdí městští strážníci a menší prohřešky většinou řeší poučením nebo pokutou do 50 zlotých (360) korun. Hříšníky je ale těžké při činu chytit, takže hlídky jsou aspoň nasazovány na hodně frekventovaných místech jako nádraží.

Volní jako ptáci jsou kuřáci i milovníci žvýkaček v Moskvě, kde kouří kdekdo, takže odhození "špačka" přímo na chodník není vnímáno jako něco špatného. Podle některých odborníků je sice Moskva kvůli množství vyprodukovaného odpadu na hraně ekologické katastrofy, otázka nedopalků a žvýkaček ale nejspíš příliš mnoho lidí netrápí. Nedopalky z ulic vymetají úklidové čety složené hlavně z občanů středoasijských republik někdejšího Sovětského svazu, v metru nastupují proti žvýkačkám každodenně pracovnice podzemní dráhy vybavené dlátky, avšak jejich práce je sysifovskou snahou.