Agris.cz - agrární portál

Jih se stává rájem sluneční energie

19. 9. 2008 | Enviweb.cz

V malé jihočeské vesničce stojí největší sluneční elektrárna střední a východní Evropy. A na dalších místech kraje se staví další. Investice vložené do solárních panelů se vrací do deseti let. Panely navíc výrazně zlevnily.

V jižních Čechách se roztrhl pytel se solárními elektrárnami. První vyrostla v Bušanovicích na Prachaticku a už se stihla i rozšířit - nyní je stavbou s nejvyšším výkonem od bavorských hranic po Japonsko. Další se staví například v Lenoře či Volarech na Prachaticku. Bušanovická elektrárna - s výkonem 1,361 megawattu ročně vyrobí tolik elektřiny, že by stačila pro tisíc domácností. Její majitel Aleš Korostenský říká, že v kraji jich mohou vzniknout stovky. "Ideální je kopcovitý terén a louky otočené k jihu, které nezastiňují lesy. Denně se bavím s dvacítkou investorů, kteří uvažují o stavbách elektráren. Jen na jihu Čech mě oslovilo zhruba čtyři sta lidí, kteří by chtěli stavět elektrárny. Ideální je Vimpersko, Českobudějovicko nebo Kaplicko," říká Korostenský, majitel elektrárny, která má devět tisíc čtverečních metrů fotovoltaických panelů. Dodává, že do jižních Čech už míří i američtí, britští či švýcarští investoři.

Vhodná místa: na letištích či v kasárnách Hektarové pozemky už pro elektrárny připravují i menší města. Například v Lenoře a Volarech na Prachaticku už elektrárny rostou, ve Volarech ve zkrachovalých Jihočeských dřevařských závodech. Ještě nedávno na místě, kde už stojí držáky na fotovoltaické panely, leželo dřevo, které lesníci kropili vodou. "Elektrárna nám nevadí, protože neškodí životnímu prostředí a nedělá ani hluk. Tím, že vyrůstá místo skládky dřeva, ubyde i kamionů, které sem dřevo přivážely a jezdily přes Volary. Je to soukromá investice," řekla starostka Volar Martina Pospíšilová. Investoři si vytipovávají stále častěji i bývalé vojenské areály, kasárna nebo cvičiště. O tyto plochy mají zájem například ve Vimperku nebo Tchořovicích na Strakonicku. Právě na jednom z největších nevyužívaných bývalých armádních letišť v kraji, ve Tchořovicích nedaleko Blatné, má elektrárna vzniknout na deseti hektarech. Tedy na zhruba třetině plochy, kde se nyní konají jen srazy motorkářů či upravených automobilů. V minulosti zde na záložním letišti přistávaly stíhačky socialistické armády. "Necháváme si zpracovat na využití pozemků studii. Máme i firmu, která by zde elektrárnu postavila," uvedl starosta Tchořovic Josef Končelík. Studie vyjde obec na půl milionu korun, polovinu platí kraj. Ve Vimperku mají o šestihektarové cvičiště Radost zájem tři firmy. Radnice uvažuje i o variantě, že by se stala společníkem v elektrárně, a měla by tak zisk z prodeje elektřiny. Investorům komplikuje život nový stavební zákon. Podle něj jsou držáky s panely stavbou, a musí být proto zaneseny v územním plánu obcí či měst - na rozdíl od větrných či vodních elektráren. Existuje už ale i možnost elektrárnu postavit bez jakýchkoliv povolení od úřadů. Řešením jsou takzvané fotovoltaické fólie. "Ty se upevní například na střechy domů. Není potřeba žádné stavební povolení, žádné vyjádření ochranářů a nemusí se řešit ani krajinný ráz," říká Aleš Korostenský. Ekologičtí aktivisté a ochranáři si zase pochvalují, že čtvereční metr panelů vyrobí ze světla tolik elektřiny, k jejíž výrobě by bylo třeba spálit v kotlích 250 kilogramů uhlí. Pokud se rozhodnete investovat do stavby elektrárny, návratnost mnohamilionové investice je zhruba osm až deset let. To je asi polovina doby, po kterou máte garantovány výkupní ceny a zelené bonusy za elektřinu vyrobenou ze Slunce.


Zdroj: Enviweb.cz, 19. 9. 2008





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 14.12.2025 10:18