Plocha biovinic by se letos v Česku mohla téměř zdvojnásobit

Rozloha tuzemských vinic s ekologickým hospodařením by se letos mohla zdvojnásobit. Takzvané biovinice, na nichž pěstitelé nemohou používat chemické postřiky, zabíraly na konci minulého roku kolem 400 hektarů. Letos by se plocha s nimi mohla zvětšit o dalších více než 300 hektarů z integrované produkce, která je mezistupněm mezi konvenčním pěstováním a bioprodukcí, řekl dnes ČTK tajemník Svazu integrované produkce vína a hroznů Tomáš Richter.

Loni se rozloha biovinic zvýšila o téměř 70 procent, v lednu zabíraly plochu 245 hektarů, na konci roku už 408 hektarů. Dramaticky narůstat by měla i v příštích letech. Ve čtyřletém přechodném období, v němž vinice musejí splňovat podmínky bioprodukce, ale výrobky z něj nelze jako biovýrobky označit, jsou zaregistrovány stovky hektarů.

Při pěstování biovín jsou běžně používané pesticidy nahrazovány dravými roztoči, slunéčky, škvory a lumčíky, kteří přežívají v pásech zeleně, jež roste mezi řádky vinohradů. Vinaři používají také nejrůznější lapače proti obalečům a strašáky proti ptákům. Plísně a padlí révové jsou povoleny hubit jen postřiky sloučeninami mědi a síry, plevel je likvidován pouze mechanicky.

Mezi největší pěstitele biovín v Česku patří Miloš Michlovský z Rakvic, František Mádl z Velkých Bílovic, Vlastimil Peřina z Lednice a Josef Abrla z Pavlova, který s výrobou biovín v ČR začínal v 90. letech jako první. "Jakmile přišly dotace, tak se do toho všichni vrhli. Ty dotace ale nestačí ani na ostříhání vinic a je pravděpodobné, že se vlivem hospodářské krize budou postupně zmenšovat," řekl ČTK Abrla.

Na hektar biovinice dostanou pěstitelé v závislosti na kurzu eura kolem 22.000 korun za rok. U integrované produkce je to asi o třetinu méně. Na rozdíl od biovýroby se v ní smí používat omezené množství chemických prostředků, které ale neobsahují zakázané látky.

Zemědělci přecházejí na biovýrobu nejen kvůli vyšším evropským dotacím, ale také kvůli vyšší poptávce po zdravých potravinách. Tuzemská produkce nedokáže pokrýt poptávku, a většina biovín se tak musí do ČR dovážet ze zahraničí. Největší plochy biovinic v Evropě má Itálie, Francie, Španělsko, Řecko a Německo. Podíl však obvykle nepřesahuje pět procent z veškerých vinic a převažují rodinné vinice.

Podle údajů ministerstva zemědělství vzniklo loni od ledna do října kolem 490 nových ekofarem, jejich počet se tak zvýšil na 1800. Výměra půdy v ekologickém zemědělství za stejné období vzrostla o 25.000 hektarů. Celkem bylo na konci října v ČR 410 výrobců biopotravin.

Spotřeba biopotravin v zemi vzrostla v roce 2007 meziročně o 70 procent na 1,29 miliardy korun. O rok předtím Češi utratili za biopotraviny zhruba 760 milionů Kč. Podle odborníků má trh s biopotravinami velký potenciál. V roce 2011 domácí trh biopotravin podle odhadů stoupne na hodnotu až 3,2 miliardy korun.

Z celkové rozlohy vinic v Čechách a na Moravě, která se pohybuje kolem 20.000 hektarů včetně nových a ještě neprodukčních výsadeb, se podle zásad integrované produkce hospodaří na 12.000 hektarech. Na zbytku se víno pěstuje konvenčním způsobem.