Čeští vědci se podílejí na nové detekci bakterií v mléce

Snížit finanční ztráty, které farmářům každoročně vznikají kvůli bakteriálním onemocněním krav, a zlepšit kvalitu potravin by mohla nová detekční technologie, na jejímž vývoji se podílejí i čeští vědci. Metoda má totiž rychle a přesně zjistit například původce bakteriálního zánětu kravského vemene, což zefektivní léčbu a sníží ztráty mléka. Projekt financuje Evropská komise a je do něj zapojeno 22 výzkumných ústavů, podniků a asociací z osmi zemí EU.

Jiří Homola z Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd ČR novinářům řekl, že detekční systém díky novému biosenzoru dokáže velmi rychle identifikovat patogenní bakterie v kravském mléce. Zatímco nyní laboratorní rozbor zabere i několik dní, tak pomocí této metody by jej farmář podle Petra Roubala z firmy Milcom mohl mít k dispozici ještě týž den, kdy vzorek odebere a vloží do přístroje. Výrazně nižší má být i podíl nesprávných výsledků testů, což je pro správnou léčbu stejně důležité jako rychlost stanovení původce onemocnění.

Odborníci z několika evropských zemí, kteří včera o novém systému diskutovali v Praze, ale ještě detekční metodu musí testovat, aby ji důkladně prověřili. Je proto podle nich zatím předčasné odhadovat, kdy by mohl světlo světa spatřit komerční prototyp detektoru.

Výsledky testování s napětím očekávají farmáři. Podle Tima Brigstockeho z britské asociace chovatelů mléčného skotu je totiž bakteriální zánět mléčné žlázy u krav velkým problémem. Ve Velké Británii připadá na sto krav 40 až 50 případů této bakteriální choroby, přičemž v každém z nich farmáři přicházejí v průměru o 150 až 200 liber. Škody zahrnují neprodané mléko, náklady na léčbu nemocných dojnic či jejich odstranění ze stáda.

Nová technologie na detekci bakterií by ovšem mohla najít uplatnění i mimo zemědělství. Homola dnes zmínil například kontrolu potravin, biotechnologie, zdravotnictví či ochranu před biologickým terorismem.