Vítězný lobbing potravinářů: získají od státu přes miliardu

Ani krachující sklárny, ani automobilky nebo prodělávající dřevařské firmy - ale dosud slušně prosperující mlékárny a masokombináty získají od státu přímou podporu na zmírnění dopadů ekonomické recese. Plán, jak do potravinářských firem "nalít" přes 1,3 miliardy korun, připravilo ministerstvo zemědělství. A už ho také v tichosti schválila vláda.

"Většinou se snažím do trhu nezasahovat. Ale teď zkrátka potřebují zemědělci i potravináři pomoci s odbytem přebytků," hájí záměr ministr Petr Gandalovič.

Dotování a oddlužování potravinářů má začít už příští měsíc. Plán však vzbuzuje otázku: Proč dotovat právě potravináře, kteří v existenčních potížích nejsou?

A rozporné reakce zní dokonce od samotných firem, jimž je určen. Nejsou si jisty, zda pomoc bude rozdělována spravedlivě.

Stát zaplatí dodavatelům

Pomoc je určena zpracovatelům (mlékárnám, masokombinátům, zpracovatelům olejnin), kteří včas neplatí svým dodavatelům surovin. Podpůrný rolnický fond PGRLF jim pomůže odkupem části pohledávek a zaplatí jejich dodavatelům za mléko, maso nebo řepku.

Dluhy budou sice potravináři muset fondu do roka a půl splatit. Ale zároveň jim PGRLF bude dotovat část úroků, které si přitom vezmou od bank. A také jim na půjčky poskytne státní garanci, na což banky vždy dobře slyší a peníze bez problémů půjčují. Každá potravinářská firma, již fond do programu zařadí, dostane padesát milionů korun.

Rozhořčení skláři

Proč má ale stát nyní pomáhat zrovna potravinářům?

"Sklárny nechala vláda na holičkách. Teď se snaží trochu pomáhat aspoň lidem ze zavřených podniků, ale na samotné firmy se vykašlal. Nic proti potravinářům - ale tenhle přístup státu mě zlobí," rozhořčuje se například Stanislav Vaněk, odborářský šéf firmy Sklo Bohemia ze Světlé nad Sázavou. Té stát v jejích dluzích nijak nepomohl, podle ministra financí Miroslava Kalouska by to "nebylo systémové".

"Podpora potravinářů je věc resortu zemědělství a jeho fondu - ne moje," distancuje se teď Kalousek také od Gandalovičovy akce.

Dodává pouze, že by dnes stát měl firmám pomáhat jen v případě, že tím "nevyrobí další ztráty".

Potravináři si vylobbovali přes miliardu

Požadavek na "výnosnost" státní pomoci je ale právě u potravinářů sotva splnitelný. Především mléka je v zemi obrovský přebytek, zhruba 30 procent. Jeho ceny jsou rekordně nízké - ale přesto z něj mlékárny nejsou schopny vyrobit máslo nebo sušené mléko, které by mohly bez dalších státních dotací vyvážet.

"Tím, že stát bude za dodávky sám platit, jen přiměje zemědělce k větší produkci a krizi s odbytem prohloubí," upozorňuje Oldřich Obermaier, jednatel mlékáren TPK Hodonín.

Madeta se nemůže dočkat

Hodonínská mlékárna pomoc od státu nechce. Stejně jako další mlékárny v Přibyslavi a Sedlčanech, které vedle Hodonína v Česku vlastní francouzský sýrařský koncern Bongrain. "Jsme zvyklí spoléhat sami na sebe. Ani dnes nejsme v situaci, že bychom pomoc potřebovali," říká Obermaier.

Zcela opačně je na tom největší tuzemská mlékárenská firma Madeta. "Už se programu nemůžu dočkat," lituje šéf Madety Milan Teplý. Připouští také, že se za program pomoci potravinářům u ministerstva přimlouval.

Program se zamlouvá také prezidentovi Potravinářské komory Miroslavu Tomanovi. "Přes dvě třetiny zpracovatelů se ocitly v platební neschopnosti, protože jim pozdě platí obchodní řetězce," říká Toman.

Ale na druhou stranu potvrzuje, že potravinářské firmy existenčně ohroženy nejsou. "Potravinářské společnosti dnes nemají tak obrovské dluhy, aby to vedlo k jejich zániku. Samozřejmě by k tomu mohlo dojít v extrémní situaci," dodává šéf potravinářů.

Šéf Madety Teplý ovšem nebyl zdaleka jediný a první, kdo u Gandaloviče za pomoc pro potravináře lobboval.

Na počátku byla Setuza

Už před několika týdny se na ministerstvu zemědělství, za Gandalovičovy osobní účasti, setkali zástupci firmy STZ (dříve Setuza), výrobce olejnin a biopaliv, se svými věřiteli.

Kusé informace, které z této schůzky "jen pro zvané" pronikly na veřejnost, hovořily o záměru státu pomoci zadlužené STZ odkupem pohledávek, jež u ní mají dodavatelé řepky olejné. Šlo údajně o stamiliony korun.

Gandalovič se přitom žádné další podobné schůzky nezúčastnil. "Na jednání se zástupci Setuzy nebylo nic tajného. Je pravda, že jednání na stejné téma s jinou firmou jsem zatím neměl. Ale přišel bych samozřejmě i na ně, kdyby mě někdo požádal. A program přece není ušit jen pro Setuzu," tvrdí ministr nyní, když dříve o schůzce se STZ mluvit nechtěl.

Mlčením povzbudil i podezření, že jako bývalý primátor Ústí nad Labem má stále vazby na Setuzu, která ve městě sídlí.

Popuzený Agrofert

Jakmile se o separátních jednáních STZ a ministerstva dozvěděl nejmocnější muž českého zemědělství a potravinářství, majitel Agrofertu Andrej Babiš, začaly Gandalovičovy problémy.

"Když může dotovat Setuzu, tak my chceme také pro naše firmy stamiliony. Pro mlékárnu Olma půl miliardy, stejné částky třeba pro Kostelecké uzeniny nebo pekárny Penam," provokoval Babiš Gandaloviče.

Právě jako výsledek lobbování STZ, Madety, Potravinářské komory - a zároveň jako obrana před kritizujícím Agrofertem, se zřejmě zrodil konečný plán státní pomoci potravinářům.

"Když na ministerstvu zjistili, že pomoc jim jednotlivým firmám neprojde, tak vyhlásili program pro všechny," říká podnikatel, který nechce své jméno zveřejnit kvůli ministerským úředníkům.

Bude fond už průhledný?

Dosud ale není jasné, zda na dotace opravdu všichni dosáhnou. Rozhodovat bude fond PGRLF. V minulosti nebyla tato instituce průhledná.

Předchozí ministři zemědělství například dokonce tajně prodali soukromníkům právě státní balíky akcií Setuzy nebo Madety, a to bez jakéhokoliv výběrového řízení. Ty byly v držení fondu, jehož jediným akcionářem je ze zákona ministr zemědělství.

"Schůzka ministra Gandaloviče se zástupci STZ byla skutečně velmi nestandardním postupem. Bylo by velmi nešťastné, kdyby fond pomáhal jen některým podnikům. Pomoc by měla v každém případě probíhat plošně," prohlašuje prezident komory Toman.