Nedostatek světových zásob pšenice

Mezinárodní trh s pšenicí je charakterizován poklesem zásob a extrémním zvýšením poptávky. Dodavatelská situace je neuspokojivá, rezervy nejdůležitějších chlebových obilovin nebudou pokryty ani rekordní sklizní 2008/2009.

Zatímco se výroba potravin v 90. letech výrazně zvýšila, nabídka surovin drasticky klesla. Trh potřebuje více obilí, než je produkováno. Na první pohled vypadá situace protikladně. Poslední čtyři sklizně byly dobré, a i sklizeň 2008/2009 vypadá slibně. Americké ministerstvo USDA na podzim 2008 odhadlo příští světovou sklizeň na 656 mil. t, což je meziročně o 7 % více.

V posledních 10 letech je však téměř každoročně spotřeba větší než sklizeň (podle Toepfer International , jednoho z největších obchodníků se zemědělskými surovinami, je roční nárůst celosvětové spotřeby v posledních 8 letech průměrně 6 %). Zásoby jsou nejnižší za posledních 30 let. Podle IGG (International Grains Council), i kdyby byla příští úroda dobrá, zvýší se zásoby jen na 114 až 128 mil. t. Důvodem nedostatečných zásob je obrovská populační explose (počet lidí roste ročně o 81 mil.), spotřeba v r. 2008/2009 se odhaduje na 630 mil. t. Kolem 20 % produkce jde na výrobu krmiv a bioetanolu, v tom však hraje větší roli kukuřice a sója.

Mnohé země zvyšují dovoz. Největšími světovými exportéry jsou USA (ročně 33,3 mil. t), Kanada (14 mil. t), Austrálie (8 mil. t). Avšak začíná se projevovat i nechuť některých států k exportu. Např. Rusko uvalilo dočasně (do 1. července 2008) daň na export pšenice. Ukrajina v roce 2007 zcela zastavila dodávky do jiných zemí na několik měsíců, a dokonce i Kazachstán – země produkující ročně 18 mil. t - zastavil export až do 1. září 2008. Podobné trendy jsou i v Jižní Americe, např. v Argentině.

Přehled o obchodování s pšenicí (mil. t)

Dalšími faktory, které mají vliv na vývoj obchodování jsou celosvětová krize a kolísání dolaru. Podle Světové obchodní banky (WTB) se ceny obilí v minulých třech letech téměř ztrojnásobily. Probíhající spekulace jsou často těžko vysvětlitelné a těžko předpokládatelné.

Z dlouhodobého hlediska lze situaci řešit jen zvětšením pěstitelských ploch (ca o 2,5 mil. h, pro což existuje potenciál především v USA a západní Evropě. Dalším vhodným směrem je vývoj odrůd rezistentních vůči podnebí.

World Grain, 2008, č. 12, s. 10-11