Na Vysočině letos začaly jarní práce na polích se zpožděním

Jarní práce na polích Vysočiny letos začaly ke konci minulého týdne, což je asi o jeden až dva týdny později, než je v tomto kraji obvyklé. Zima byla sice dlouhá, ale na podzim zasetým porostům zřejmě neuškodila. Jak vyplynulo z dnešní ankety ČTK, zemědělci teď přihnojují ozimy a začínají se setím. Přes loňský pokles výkupních cen u mnoha komodit se skladba plodin na polích zřejmě moc nezmění. Farmáři prý ale obtížně hledají peníze na nákup hnojiv a postřiků.

Po loňské teplé zimě, kdy mohly traktory vyjet do polí naopak velmi brzo, byly jarní práce na níže položeném Třebíčsku zahájeny už ke konci února. V tomto roce mohlo setí začít až v prvních dubnových dnech. Zda zpoždění porostům uškodí, se zatím těžko odhaduje, uvedl ředitel Rolnické společnosti Lesonice Martin Diviš. "Bude to záležet na tom, jestli zaprší nebo jestli přijdou sucha. Když se seje v únoru, je vláhy většinou dost," vysvětlil.

Podnik obhospodařuje 3500 hektarů zemědělské půdy. Nyní se chce zařadit mezi zemědělské firmy, které provozují bioplynovou stanici na výrobu energií. Pro tuto výrobu bude potřebovat zelenou hmotu, proto letos zvýší rozlohu polí s kukuřicí.

Pracovníci VOD Kámen na Pelhřimovsku přihnojují ozimy a minulý čtvrtek začali se setím obilí. "Ve srovnání s jinými roky máme zpoždění týden až deset dnů," řekl předseda Josef Houček. Jestli to poznamená letošní úrodu, bude i podle něj záviset na počasí. "Když bude normální průběh jara, tak se to dá dohnat," míní. Podnik s 2100 hektary zemědělské půdy se zaměřuje na pěstování řepky, brambor a krmných plodin, skladbu plodin nemění.

Na chladnějším Žďársku vyjeli farmáři do polí jen asi o tři až čtyři dny později než loni. "V těchto podmínkách to moc neznamená," podotkl předseda Zemědělského družstva Sněžné Pavel Švec. Družstvo hospodaří na 1450 hektarech zemědělské půdy v nadmořské výšce kolem 700 metrů. I v těchto polohách porosty přezimovaly dobře. "Místy, kde leželo víc sněhu, začínala plíseň, ale nepatrně," podotkl předseda. Podle něj je teď největším problémem ztrátový prodej mléka, kvůli němuž zemědělcům chybí peníze na financování provozu.

Největší rozlohu orné půdy na Vysočině zabírají obiloviny - loni to bylo přes 151.000 hektarů. Pícniny se pěstovaly skoro na 66.000 hektarů a řepka bezmála na 38.000 hektarů polí. Tradiční brambory byly nasázeny zhruba na 7200 hektarech.