Novela má umožnit hřebčínu v Kladrubech čerpat evropské peníze

Umožnit čerpání prostředků z evropských fondů na opravu areálu Národního hřebčína v Kladrubech má umožnit novela zákona o zemědělství. Na včerejší schůzi sněmovního zemědělského výboru svůj záměr mezi řadou dalších pozměňovacích návrhů k zákonu představil ministr zemědělství v demisi Petr Gandalovič. Podle platných evropských pravidel nemůže hřebčín jako státní podnik prostředky z evropských fondů čerpat, jeho změna na příspěvkovou organizaci by pro něj peníze z EU zpřístupnila.

Podle Gandaloviče v současné době hřebčín dostává zhruba 55 milionů korun ročně ze státního rozpočtu, takže je více příspěvkovou organizací než státním podnikem, který by měl být ekonomicky soběstačný. Dnes platná verze zemědělského zákona ministerstvo velmi omezuje v možnostech zakládat příspěvkové organizace, to by měl nový návrh změnit, vysvětlil ministr.

Hřebčín, národní kulturní památka, je díky chovu starokladrubských koní od roku 2007 kandidátem na zápis do prestižního seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Novelizaci zemědělského zákona si vyžádaly zejména změny v předpisech EU, které musí ČR jako členský stát zavést do svého právního řádu. Nový zákon má podle ministerstva zemědělství také motivovat farmáře, aby obnovovali travní porosty a udržovali nebo znovu zaváděli takzvané krajinotvorné prvky, mezi které patří remízky či stromořadí. "My chceme, aby tyto prvky byly nejen evidovány, ale aby na ně bylo možno čerpat také přímé platby," uvedl Gandalovič.

Členové zemědělského výboru dnes debatu o zákoně přerušili. O tom, zda jej pošlou do druhého čtení, by měli rozhodnout na další schůzi výboru koncem května. Do té doby budou k materiálu shromážděny další pozměňovací návrhy.

Zemědělský výbor přerušil také diskusi o vládní novele zákona o Pozemkovém fondu, která mění způsob jeho řízení. Místo dosavadního prezidia má v čele fondu nově stát ředitel jmenovaný vládou na návrh ministerstva zemědělství. Podle Gandaloviče má novela zahájit první kroky k transformaci fondu. Zákon také stanovuje rezervu státní půdy pro veřejné stavby, například dopravní komunikace či ekologické stavby. Vymezení rezervy má podle MZe předejít následnému vyvlastňování těchto pozemků.