Drobní vlastníci pozemků, plačte…

Že nemají především menší vlastníci zemědělských (i lesních) pozemků v této zemi dlouhodobě na růžích ustláno, je veřejným tajemstvím. Jedním z důvodů je i nepřístupnost privátních pozemků začleněných do velkých, širých, rodných lánů vedoucí k tomu, že vlastnická práva není možné v praxi vůbec naplnit. A situace se jen tak nezlepší.

Ministerstvo zemědělství (respektive národní monitorovací výbor Programu rozvoje venkova) totiž minulý týden rozhodlo o převodu téměř 800 milionů korun z peněz určených na pozemkové úpravy do programu Leader, což je v podstatě podpora občansko-obecních aktivit týkající se rozvoje obcí. Takhle řečeno to přitom na nějaký nežádoucí krok nevypadá. Jenže to samozřejmě velká strategická a politická chyba je. V první řadě je třeba konstatovat, že bez jasné identifikace pozemků je veškerý rozvoj obcí postaven na vodě. Právě pozemkové úpravy mají přitom vlastnictví v příslušných katastrech zprůhlednit a například zpřístupnit pozemky těm, kteří se k nim v současné době nedostanou. Nemluvě o tom, že součástí pozemkových úprav je budování lokálních protipovodňových opatření. A nemluvě o tom, že urychlení pozemkových úprav bylo prioritou jak Topolánkovy vlády v demisi, tak jeho ministra zemědělství Petra Gandaloviče. Ten skutečně během svého úřadování peníze na pozemkové úpravy navýšil – jenže, jak vidno, na rozloučenou s úřadem je bere zase zpět. Zajímavé je i odůvodnění tohoto kroku. Podle vyjádření ministerstva jde o kompenzaci újmy, která vznikla obcím tak, že počítaly při realizaci programů rozvoje venkova s odpočtem DPH, ale Brusel (Evropská Komise) se dodatečně rozhodl, že to nebude takzvaný uznatelný výdaj. Tedy že obce musí DPH zaplatit. Jiné hlasy ale hovoří o tom (a při vědomí obdobných minel v jiných případech by se nebylo čemu divit), že výklad odpočtu DPH chybně interpretovali špatným překladem sami úředníci ministerstva. Ať již je to tak či tak, jedno je zřejmé – za chybu úředníků za podpory ministerstva zemědělství budou platit vlastníci půdy – a částečně i onen proklamovaný rozvoj venkova. Snaha o nápravu úřednických chyb by přitom mohla být i pochopitelná, ne však zvolené řešení. Skutečnost, že se na kompenzaci ekonomiky obcí použijí právě zdroje z pozemkových úprav, je totiž mimo jiné signálem, že podpora vlastnických práv a identifikace pozemků není, dokonce ani pro odcházející vládu, dostatečnou prioritou. I když ministerstvo tvrdí opak. Peníze na financování úprav hodlá prý vrátit z takzvaného protikrizového Barrosova balíčku. Fajn. Jenže tyto peníze bude možné použít až v průběhu příštího roku, kdy už ale současní vůdci ministerstva s největší pravděpodobností na svých postech nebudou. Pro nové vedení pak nebude žádný problém se od slibu svých předchůdců distancovat. A že to mnozí udělají rádi, je zcela nasnadě. Dvacetiletý polistopadový vývoj v ČR v oblasti vlastnických práv k půdě dokazuje, že preference nájemních vztahů nad vlastnickými, zejména v našem zemědělství ohromně nájemcům všeho druhu vyhovuje. Mimo jiné i proto totiž mohou hospodařit zadarmo na cizím a pobírat na takové hospodaření dotace z ČR i Bruselu.