Pozemkové úpravy dosud přišly stát na téměř 11 miliard korun

Pozemkové úpravy od roku 1991 přišly stát na téměř 11 miliard korun. Celkově bylo na kroky ke slučování či dělení pozemků nebo obnovování polních cest použito za stejnou dobu více než 15 miliard korun, vyplývá z údajů Ústředního pozemkového úřadu.

Zvláště malé obce nemají na tato opatření dostatek prostředků, proto jim finančně pomáhá stát, ale i peníze z Evropské unie, uvedla dnes předsedkyně Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Ludmila Müllerová. V době hospodářské recese se obce obávají, že stát sníží podporu provádění úprav, uvedla.

Podle materiálu Ústředního pozemkového úřadu mají pozemkové úpravy zejména pomoci obnovit kolektivizací ztracený vztah lidí k zemědělské půdě a krajině a upřesnit i ujasnit majetkové vztahy k půdě. Úpravy jsou také využívány při uspořádávání pozemků před výstavbou dálnic či železnice. V jejich rámci vznikají nové rybníky nebo je obnovována zeleň v krajině, čímž se omezuje půdní eroze, která každoročně způsobuje mnohamilionové škody. V letech 2007 až 2013 má provádění pozemkových úprav podpořit více než pět miliard korun z unijních prostředků. Exministr zemědělství Petr Gandalovič krátce před skončením svého mandátu také prosadil přesun 700 milionů korun z programu Rozvoje venkova na podporu takzvaných místních akčních skupin.

Podle něj by tento krok měl zvýšit zájem o pozemkové úpravy. Národní síť místních akčních skupin, ve kterých spolupracují obce s místními podnikateli, se rozrostla na 112 a skupiny v současné době fungují na 82 procentech území státu.

Použití peněz z programu na pozemkové úpravy kritizovala tehdy Agrární komora; volné prostředky by podle ní měly být použity spíše na pomoc chovatelům mléčného skotu, kteří mají v důsledku nízkých výkupních cen mléka existenční problémy.

Většina tuzemských zemědělských podniků, které vznikaly transformací předlistopadových JZD a státních statků, hospodaří nyní na pronajaté půdě a prakticky zanikl před rokem 1948 silný selský stav. Česko je také zemí s největší průměrnou výměrou obhospodařované půdy připadající na jeden podnik z celé EU.

Česko 60 let od schválení zákona o JZD majetek předlistopadových zemědělských družstev stále nevypořádalo. V říjnu navíc podle informací televize Nova končí lhůta, dokdy měly být bývalým družstevníkům vyplaceny jejich podíly z družstev. Celková hodnota dosud nevyplacených transformačních podílů prý přesahuje deset miliard korun. Někteří restituenti proto již podávají první žaloby na Česko u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Novela transformačního zákona, kterou loni v červenci schválila vláda, dosud leží v Poslanecké sněmovně. Jejímu projednání brání sociální demokraté, komunisté i poslanci KDU-ČSL.

Podle původního transformačního zákona platného od roku 1991 si podílníci zemědělských družstev mohli vybrat, jak se svými podíly naloží. Mohli zůstat členy družstev. Ti, co se rozhodli soukromě hospodařit, dostali věcné vyrovnání. Zbývajícím podílníkům bylo nabídnuto finanční vyrovnání, ale až po uplynutí sedmileté lhůty. Během ní ale mnoho družstev zkrachovalo, nebo byl jejich majetek převeden na jiné společnosti.