Navýšení rozpočtu zemědělství půjde hlavně na dorovnání plateb

Dvě miliardy korun, o které ministr financí Eduard Janota minulý týden navýšil pro příští rok státní rozpočet v resortu zemědělství, budou určeny převážně na dorovnání přímých plateb z národních zdrojů, takzvaných top-up plateb. ČTK o tom informovalo ministerstvo zemědělství. Tuzemské agrární organizace dlouhodobě požadují plné dorovnání plateb. Aby k němu skutečně došlo, bylo by v příštím roce potřeba sedm miliard korun, řekl ČTK prezident Agrární komory Jan Veleba.

Na doplňkové platby není určena celá dvoumiliardová částka. "Část prostředků spolkne administrace Státního zemědělského intervenčního fondu," řekl ministr zemědělství Jakub Šebesta. Fond spravuje a rozděluje zemědělské dotace ve výši ročně přesahující 30 miliard korun. Dle informací, které má ČTK k dispozici, má v příštím roce do kapitoly zemědělství směřovat z národních zdrojů po navýšení zhruba 14 miliard korun.

Původní návrh rozpočtu na příští rok předpokládal, že čeští zemědělci nedostanou na dorovnání ani korunu. Návrh u zemědělců vzbudil bouři nevole. Stejně tak jako jejich kolegové z dalších zemí, které vstoupily do EU až po roce 2004, totiž pobírají na dotacích z EU výrazně méně prostředků než v původních členských státech. Jejich úrovni se mohou alespoň přiblížit právě díky platbám top-up.

"Přestože dvě miliardy nedosahují letošní úrovně prostředků určených na tuto část resortního rozpočtu, musíme vzhledem k napjatému státnímu rozpočtu, rekordnímu schodku a prázdné státní kase jejich získání považovat za úspěch," řekl Šebesta, který se prý bude nadále snažit hledat další prostředky k navýšení plateb v rámci svého resortu.

"Nemyslíme si, že je možné, aby se rozdíl našel ve zdrojích ministerstva zemědělství. My si myslíme, že je třeba ještě něco dodat ze státního rozpočtu," kontroval Veleba.

Zopakoval, že agrárníci nadále trvají na plné výši plateb. "Zvlášť v této krizi je důležité, aby čeští zemědělci měli v příštím roce plný rozpočet," poznamenal. Kromě ekonomické krize trápí v současnosti farmáře propad cen komodit, zejména obilí a mléka. "Pokud ho mít nebudou, nůžky mezi námi a západní patnáctkou (starými členskými zeměmi) se opět začnou rozevírat," dodal Veleba s tím, že zejména velké a silné unijní státy, například Německo či Francie v době krize navíc silně "nacionalizují" svou zemědělskou politiku a snaží se maximálně finančně podporovat své zemědělce.

Vláda v půlce minulého týdne přijala návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 230 miliard korun, diskusi o úsporných legislativních změnách neuzavřela. Balíček úsporných legislativních změn, který by měl schodek srazit na 160 či 165 miliard, podle premiéra Jana Fischera vyžaduje ještě jedno kolo rozpravy. Hlasovat o něm by kabinet měl ve středu.

Kromě zemědělství se na poslední chvíli podařilo získat peníze nad rámec původního návrhu také dalším resortům, například policie a záchranné služby by měly získat o tři miliardy více, ministryně školství vybojovala miliardy dvě.