Potravináře trápí nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců

České potravinářství trápí nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Podle mluvčí Potravinářské komory ČR Dany Večeřové nechybí pouze pracovníci v provozu, ale i střední management. Lidí vyučených v oboru se nedostává například pekařům a zpracovatelům masa, místo nich v provozech pracují nekvalifikovaní dělníci bez vztahu k oboru, často ze zahraničí. Nezájem o učební obory dlouhodobě trápí i řadu dalších odvětví tuzemského průmyslu. Podle údajů, které ČTK poskytl předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Jaromír Dřízal, dokončilo v uplynulém školním roce například obor pekař 121 učňů, zatímco o tři roky dříve jej absolvovalo 200 mladých lidí. Vzhledem k počtu zaměstnanců v oboru, v němž pracuje více než 18.000 lidí, by však byl potřebný zhruba desetinásobek, uvedl Dřízal.

Mezi mladými lidmi není o potravinářské obory v současnosti valný zájem, přitom po jejich absolvování by zřejmě získali téměř jisté uplatnění na trhu práce. Podle potravinářů i lidí působících ve školství berou některá gymnázia a střední odborné školy v řadě případů žáky bez studijních předpokladů, kteří by v minulosti neměli naději se na tyto školy dostat. Řemeslo a fyzická práce navíc ztratily v posledních desetiletích u české společnosti prestiž, shodují se odborníci dlouhodobě.

Zatímco před dvaceti lety byla přibližně čtvrtina lidí pracujících v pekařském oboru v témže oboru vyučena, dnes má výuční list či maturitu z potravinářské střední školy pouze pět až deset procent zaměstnanců. Z tohoto důvodu roste podíl cizinců ve výrobě, zejména agenturních pracovníků z Ukrajiny, kterým nevadí práce o víkendech či v noci, navíc ochotných pracovat za méně peněz, než jejich čeští kolegové, řekl Dřízal.

S podobnými problémy jako pekaři se potýkají také zpracovatelé masa, vyplývá z příspěvků zveřejněných v červencovém čísle Řeznicko/uzenářských novin.

Podle magazínu neutěšená situace v učňovském školství byla vyvolána nezvládnutím transformace hospodářství, včetně školství, po změně společenského systému koncem minulého století. Situace, v níž jsou firmy zabývající se zpracováním masa nuceny zaměstnávat nedostatečně zaučené pracovníky bez potřebných odborných znalostí a hygienických návyků, je podle něj riskantní.

"Příčinou velkého poklesu zájmu o obory v potravinářském průmyslu je zejména všeobecně nižší mzdová úroveň oproti fyzické náročnosti než v jiných oborech," uvedla vedoucí personálních vztahů společnosti Maso Planá Petra Varáčková. Potravináři uvádějí, že tlak obchodníků na co nejnižší ceny dodávaných výrobků a minimalizaci nákladů jim nedovoluje pracovníky ve výrobě lépe zaplatit. Firma se v loňském roce neutěšenou situaci rozhodla řešit poskytováním stipendií. Větší podpora učňovského školství ze strany podniků je jednou z cest k jeho pozvednutí i podle Dřízala.

Podle generálního ředitele firmy Kmotr-Masna Kroměříž Josefa Kameníka firma dosud nedostatkem kvalifikovaných lidí ve výrobě netrpí. Nedostatek čerstvých absolventů se však prý nejspíše projeví v budoucnu.

Kromě finanční podpory firmy během studia mohou nabídnout učňům například možnost praxe ve svých provozech, míní Dřízal. Prestiž mohou zvýšit také prezentace učilišť na základních školách. Učňovské obory by podle něj měl také více podpořit stát a kraje, které jsou zřizovateli učilišť.

Obnovená spolupráce některých velkých firem s učilišti není ale dle Večeřové příliš úspěšná. "Některé společnosti nabízely i stipendia po dobu přípravy na zaměstnaní, nicméně nelze zaručit, že absolvent zůstane ve společnosti, která ho podporovala, po takovou dobu, která by této investici odpovídala," uvedla.

Potřebu podpory učňovského školství pochopily již některé kraje. Zlínský kraj například učňům poskytuje od 300 do 500 korun měsíčně, za vyznamenání pak jednorázově od 1500 do 5000 korun podle ročníku. Hlavní město Praha před půl rokem spustilo propagační akci Řemeslo žije! Součástí kampaně byly informační akce pro žáky a jejich rodiče, soutěže, výstavy, ale také třeba rozhovory s mladými učni v televizi. Podle náměstkyně pražského primátora Marie Kousalíkové kampaň napomohla tomu, že do prvních ročníků pražských učilišť nastoupilo letos v září více učňů než loni.

Úbytek učňů trápí také další obory národního hospodářství. Některé automobilové firmy proto poskytují u vybraných oborů prospěchová stipendia, České dráhy zase nabízejí měsíční kapesné a příspěvek na bydlení, školní pomůcky a dopravu. Za to jim však musejí studenti podepsat, že u nich budou pracovat nejméně pět let od maturity.

Podle čísel, které ČTK poskytl Ústav pro informace ve vzdělávání, v loňském roce absolvovalo potravinářské obory celkem 2281 osob, ve školním roce 2002/2003 to bylo ještě více než 3000. O poklesu zájmu o učňovské obory svědčí například fakt, že od roku 1997 do roku 2007 klesl celkový počet učňů o pětinu.