Ekofarmy na Vysočině odolávají krizi lépe než tradiční zemědělci

Ekofarmy na Vysočině odolávají hospodářské krizi o něco lépe než tradiční zemědělci, i když se také musí vyrovnávat s poklesem cen svých produktů. Poptávka po biopotravinách stále trvá, výhodou šetrně hospodařících podniků jsou i vyšší dotace, řekl dnes ČTK Tomáš Klejzar z regionálního centra svazu PRO-BIO. Na konci minulého roku bylo v kraji 114 ekofarem a jejich počty stále stoupají. Přibývají i provozy na výrobu biopotravin.

"V souvislosti s ekonomickou krizí se pravděpodobně růst poptávky po biopotravinách zpomalil, ale je stále patrný," uvedl Klejzar. Podle jeho zkušenosti se některé druhy obtížněji skladovatelných biopotravin přestávají objevovat v obchodních řetězcích, například maso. Stále se ale velmi dobře prodává biomléko. Obchodníci také platí méně - oproti roku 2007 ceny u většiny komodit klesly na polovinu. "V obchodech to ale zákazník paradoxně často vůbec nepocítí," poznamenal Klejzar.

Za rok 2008 přibylo v kraji 51 ekofarem a na začátku letošního roku v tomto systému na Vysočině hospodařilo 114 farmářů s 6914 hektary půdy. Ekofarma Pospíšilových v Holubí Zhoři na Žďársku si na krizi moc nestěžuje. "Nemáme tak velkou produkci, protože jsme malá farma. Odběratele máme pořád," řekla Ludmila Pospíšilová. Pospíšilovi hospodaří na 22 hektarech, založili i ovocný sad. "Největší zájem je o zeleninu, na odbyt by šlo také ovoce, ale sad je ještě malý," podotkla. Ceny se podle Pospíšilové snížily u obilovin, protože jich je nyní dostatek.

Kvůli lepšímu zpeněžení produkce budují farmáři zpracovatelské provozy. V kraji se například staví dvě malé sýrárny a biojatka. Na výrobu sýra z kravského mléka se zaměřuje farma Lopaurova z Kadova na Žďársku. V sýrárně, která je právě dokončována, bude možné zpracovat až 200 litrů mléka denně - bude z něj asi deset kilogramů sýra. Tyto výrobky lákají hlavně rekreanty z velkých měst.

Biojatka staví farmář Josef Sklenář v Sasově u Jihlavy. Uvedl, že v době krize odpadli zákazníci, kteří brali biopotraviny jako módní doplněk, zůstali ale dlouhodobí spotřebitelé. Na odbyt jde stále dobře například biouherák ze sasovské farmy a její nové výrobky z biobrambor. Podle Sklenáře je důležité hledat si přímou cestu k odběratelům, aby zemědělci nebyli tolik závislí na velkoobchodech a na obchodních řetězcích.