Lhůta pro vypořádání majetku JZD končí ve většině případů letos

Lhůta pro vyrovnání majetkových podílů členů bývalých jednotných zemědělských družstev skončí ve většině případů do konce letošního roku. Doba pro vyrovnání letos s největší pravděpodobností prodloužena nebude, příslušná úprava zákona nebyla schválena. Jedinou nadějí pro osoby, které se zatím s nástupnickým zemědělským podnikem nedohodly, tak zůstává podání soudní žaloby, jinak nárok na svůj majetek ztratí. ČTK to dnes sdělilo ministerstvo zemědělství.

Sněmovnímu projednání úpravy z dílny ODS, kterou již loni v červenci schválila vláda, brání dlouhodobě socialističtí a komunističtí poslanci a část poslanců KDU-ČSL. Návrh nařizuje právním nástupcům v minulosti zkrachovalých družstev vyplatit bývalým podílníkům finanční vypořádání a počítá s nulovou účastí státu. Některé zemědělské podniky by tak musely vyplatit i desítky milionů korun. Sněmovnou letos neprošel ani další návrh občanských demokratů požadující prodloužení lhůty pro vyrovnání o dalších pět let.

Naopak sociální demokraté požadují, aby dluhy za bývalá JZD vyplatil oprávněným osobám stát, který je prý zodpovědný za to, že majetkové vyrovnání se stále neuskutečnilo. Pro ODS je však tato varianta nepřijatelná, neboť je nespravedlivá vůči podnikům, které se již se svými věřiteli v minulosti vyrovnaly, řekl ČTK předseda sněmovního zemědělského výboru Jiří Papež (ODS). Výsledkem patové situace je to, že tisíce lidí, většinou důchodového věku, stále marně čekají na své peníze. Jejich počet se odhaduje na 100.000, dlužná částka na deset miliard korun.

"Je to vina státu, vina vlády a stát se s tím musí vypořádat," míní předsedkyně Svazu restituentů v zemědělství Miloslava Pešková, jejíž rodině byl před 50 lety majetek proti její vůli združstevněn. Pokud by stát dosud nevypořádané závazky zemědělských podniků vůči restituentům vyrovnal, mohl by je podle Peškové následně vymáhat na podnicích, které z družstev vznikly.

O finanční vypořádaní se Pešková se státem soudí již několik let, soud se stále protahuje. To prý znemožňuje případnou mezinárodní žalobu, před níž je třeba projít všemi úrovněmi tuzemských soudů. Ve věci se už Pešková obrátila také na OSN a eurokomisařku zodpovídající za oblast zemědělství Mariann Fischerovou Boelovou. Podle vyjádření komisařky však věc musí řešit český stát, ne Evropská unie, uvedla Pešková.

"Původním majitelům je 85 let, pokud ještě žijí, a nám, jejich dětem, je dnes 60," uvedla Pešková, podle níž tak hrozí, že v důsledku průtahů se řada oprávněných osob vyrovnání nedožije. Řada starých lidí prý navíc peníze na financování případného soudního procesu nemá. Podle ministerstva zemědělství stačí pro zachování nároku podat žalobu, u níž činí soudní poplatek 1000 korun.

Podle původního transformačního zákona z roku 1992 si podílníci zemědělských družstev mohli vybrat, jak se svými podíly naloží. Mohli zůstat členy družstev. Ti, co se rozhodli soukromě hospodařit, dostali věcné vyrovnání. Zbývajícím podílníkům bylo nabídnuto finanční vyrovnání, ale až po uplynutí sedmileté lhůty. Během ní ale mnoho družstev zkrachovalo, nebo byl jejich majetek převeden na jiné společnosti, takže dohledat nástupnický podnik je v řadě případů téměř nemožné. Lhůta byla následně prodloužena o dalších deset let.

Zákon o JZD přijal parlament 23. února 1949. Kolektivizace ale zpočátku nabírala na obrátkách jen pomalu a v roce 1949 vzniklo jen 28 JZD. Rolníci se vstupu do JZD často bránili, na což reagovala státní moc různými formami nátlaku. Počet JZD nejvýrazněji vzrostl ve druhé polovině 50. let minulého století, na konci této dekády existovalo více než 12.500 JZD. Jejich počet se kvůli slučování opět snižoval a koncem 80. let jich zůstalo 1660, které tehdy působily na 68 procentech půdy v zemi.