Změně klimatu se budou muset přizpůsobit pěstitelé chmele i vína

Na posunutí doby květu do brzkého jara a rychlejší zrání se budou muset připravit evropští pěstitelé chmele a vína. Klimatická změna s sebou podle odborníků přinese v některých regionech větší výnosy, jinde ale bude znamenat konec po staletí pěstovaných odrůd.

Pro žatecký chmel, na jehož pěstování je postavena tradice českého piva, bude podle práce expertů Českého hydrometeorologického ústavu znamenat oteplování menší výnosy i kvalitu. "Na konci 21. století se vrátí k hodnotám začátku 20. století," prezentoval dnes výsledky bádání na konferenci o klimatu člen výzkumného týmu Jiří Nekovář. Do roku 1960 průměrné výnosy trvale rostly, nyní stagnují a kvalita se zhoršuje. Obsah kyselin ve chmelu totiž klesá s růstem teplot.

Pěstitelé podle Nekováře v posledních dvaceti letech zaznamenali, že chmel vykvétá dřív než činí historický průměr. Dřívější je i termín sklizně, a to o osm dnů.

Oteplování přináší změny také do vinařství. Jak na konferenci, kterou v Praze uspořádalo sdružení Greenpeace, uvedl Bernard Seguin z Avignonu, francouzští vinaři se před lety smáli při myšlence, že víno bude možné pěstovat v Británii nebo na jihu Švédska. Nyní se podle něj ukazuje, že to není vtip. Podle modelů, které vinaři nechali zpracovat, u některých odrůd vzrostou výnosy, důležitá však je kvalita, u které záleží především na době zrání. Nejkvalitnější hrozny vinaři sklízejí v době, kdy noční teploty hodně klesají, pokud bude víno zrát v létě, vysoké kvality nedosáhnou.

Při výběru odrůd budou moct v příštích desetiletích sáhnout evropští vinaři k jižnějším, i na severu Francie například k odrůdě Syrah. To ale znamená, že přijdou o nyní běžné odrůdy, například Chardonnay.

A nejen vinaři se musí podle účastníků konference na změny připravovat. Například kvalita rybízové šťávy závisí na tom, zda v zimě dostatečně mrzlo.