AFP: Velká francouzská vína musejí stále víc soupeřit s padělky

Petrus, Romanée-Conti, Château d'Yquem... Prestižní značky vín, které jsou luxusními výrobky stejně jako kabelky nebo jiné doplňky velkých módních tvůrců, vzbuzují chtivost padělatelů, jejichž láhve se objevují na trhu ve stále větší míře. S odvoláním na profesionály tohoto oboru to píše agentura AFP.

Falšovaná vína, "to tu vždycky tak trochu bylo, ale jak ceny velkých vín rostou, rozšířilo se to", říká Sylvain Boivert, ředitel rady pro "grands crus classés", jak se označuje nejprestižnější kategorie francouzských vín. Zdůrazňuje ale, že na rozdíl od luxusních značek módy "ještě (v případě vína) nejsme u průmyslové výroby padělků".

Padělání se týká "pěti šesti velmi velkých Châteaux od Bordeaux, na nichž lze skutečně hodně vydělat a po nichž je ve světě poptávka, protože jsou to vzácné výrobky", vysvětluje Bernard Magrez, který vlastní 35 vinic, mezi nimi i některé "grands crus" u Bordeaux. Ušetřeno však není ani burgundské, zvlášť prestižní značka Romanée-Conti.

Fotokopírované etikety, odlišná pojmenování na kapsli a na etiketě..., "čím víc se vzdalujeme od původního trhu, tím jsou falsa primitivnější", říká Angélique de Lencquesaingová, zakladatelka dražební internetové stránky IdealWine. Někdy je láhev pravá, ale neobsahuje uvedenou značku nebo její uvedený ročník, nebo ho obsahuje jenom částečně a zbytek tvoří jiné víno, vpravené do ní injekčně přes kapsli.

Podle Magreze se padělání rozmohlo, "když se po pádu berlínské zdi pustilo do konzumace Rusko. To bylo ohromné pokušení, protože poptávka byla značná."

K bývalému sovětskému bloku teď přistupuje nesmírný čínský trh. Problém falšovaných vín, na francouzském trhu jen "velmi vzácný", "by v Asii mohl nabýt mnohem vážnějších rozměrů, protože tamní trh se rozvíjí bleskovou rychlostí", zdůrazňuje de Lencquesaingová.

Čína je taky "hlavní padělatel", říká Renaud Gaillard z vedení Francouzské federace vývozců vín a likérů.

Kromě internetových prodejních stránek na internetu nacházejí falešné láhve odbyt hlavně na dražbách. "Aukční síně nejsou vždycky tak náročné, jak by bylo potřeba," lituje David Ridgway, vrchní sklepník slavného francouzského restaurantu La Tour d'Argent.

Například o "Romanée-Conti 1945 se ví, že se ho vyrobilo jen 600 lahví. Ale v dražbách se jich objevilo nevím kolik tisíc," říká.

Podobné svědectví podává Laurent Ponsot, majitel Domaine Ponsot v Burgundsku, který v roce 2008 zjistil, že 106 ze 107 lahví nabízených na aukci v New Yorku bylo falešných. "Katalog zmiňoval prodej vína Clos Saint Denis 1945 a jiné staré ročníky, zatímco my jsme tuto zvláštní značku začali vyrábět až v roce 1982," uvádí.

Podle něho nejsou padělatelé Asijci, ale Evropané nebo Američané. Musel prý odjet na místo, aby prodeji zabránil, a hodlá dát podnět k trestnímu stíhání.

S tímto jeho postojem kontrastuje postoj mnoha dalších výrobců, kteří se stali obětí padělatelů. "Kolem toho všeho vládne mlčení, omerta. Všichni se příliš bojí, že by mohla být zpochybněna celá jejich výroba. Podávají stížnosti, ale vždycky potichu," řekl expert Claude Maratier.

Stejně tak diskrétně vyvíjejí výrobci i stále důmyslnější postupy s cílem chránit jak své láhve, tak jejich obsah.