Lesy ČR letos zasadily 60 miliónů nových stromků

Obnova lesa po kalamitách jde podle plánu

V těchto dnech lesníci vysazují poslední sazenice nových stromků v letošním roce. Jedním z míst, kde díky teplému počasí ještě probíhají práce na obnově lesa, je také obora Janovice v lesní správě Nasavrky na Pardubicku. V červnu loňského roku zničila větrná kalamita „Ivan“ v této lesní správě přes 360 tisíc m3 stromů na celkové ploše 790 hektarů. Dnes zde zástupci Lesů ČR slavnostně vysadili jeden z posledních letošních stromků s neuvěřitelným „pořadovým číslem“ - 60 miliónů.

Ke zpracování vyvrácených a polámaných stromů po větrné kalamitě Ivan byl třeba čas až do letošního jara. Pak mohla začít obnova lesa: Lesníci při ní dosud vyklidili na 230 tisíc m 3 klestu, postavili 132 kilometrů oplocenek a vysázeli přes 1 milión 365 tisíc sazenic nových stromků.

„Jen v lesní správě Nasavrky jsme do pěstební činnosti letos vložili 38 miliónů korun. Obnova lesa po kalamitě při tom byla prioritou. Podařilo se nám zpracovat všechny polomy a na velké části kalamitní plochy vysadit listnaté i jehličnaté stromy.Zbytek obnovy proběhne v příštím roce,“ shrnuje výsledky celoroční intenzivní práce lesní správce Aleš Rusek.

Zalesněním však práce nekončí, ale naopak začínají. Péče o kultury na takto rozsáhlých plochách je vždy náročnější, než je obvyklé. Plochy jsou otevřeny extrémům počasí – například pozdní mráz umí poškodit nejen narašené listnáče, ale i jehličnany. Na volných plochách se daří i buřeni (travinám a plevelům), ve které se často přemnoží hlodavci. Ti dokážou poškodit i vzrostlejší stromky a zničit tak i několikaletou práci. Samozřejmostí je ochrana proti zvěři. „Očekáváme, že v průměru bude intenzívní péče o kultury trvat okolo pěti let od jejich založení, na velkých plochách i déle,“ říká Aleš Rusek.

„Samozřejmě, vždy je lepší lesy obnovovat plánovitě a pomalu. Ale i kalamity bohužel k práci lesníka patří a žádný všelék či univerzální řešení neexistuje,“ podotýká výrobně technický ředitel Lesů ČR Vladimír Krchov. A dodává: „V celé České republice Lesy ČR letos vynaloží na obnovu a výchovu lesa přes 1,8 miliardy korun. Je to více než v předcházejících letech. Součástí je i výsadba více než 60 miliónů sazenic nových stromků na celkové ploše větší než 10 tisíc hektarů.“ Další téměř 2 tisíce hektarů se podařilo obnovit pomocí přirozeného zmlazení.

Kdybychom si plochu, kterou Lesy ČR za rok osází novými stromky, představili jako 100 metrů široký pás, jeho délka by byla 1000 kilometrů – to je například vzdálenost z Prahy až do Paříže nebo dvakrát od východu na západ přes celou Českou republiku.

V Hradci Králové 9.12.2009

Ing. Michal Kačena, MBA,

Tiskový mluvčí LČR

tel.: +420 724 699 446

e-mail: kacena@lesycr.cz

www.lesycr.cz

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE:

Pěstební činnost u Lesů ČR:

Pěstební činnost je vedle těžby dříví hlavní činností vlastníků a správců lesa.

Zahrnuje:

Vyklizení plochy po těžbě dřeva - odstranění klestu

Přípravu půdy pro obnovu lesa

Zalesňování – tj. výsadbu nových sazenic jehličnatých i listnatých stromků

Ochranu mladých lesních porostů:

- proti buřeni - travinám a škodlivým dřevinám

- proti hmyzím škůdcům a dalším škodlivým vlivům

- budování oplocenek a ochrana porostů proti zvěři

Výchovné zásahy – prořezávky (do 10 let věku porostu) a probírky (do 40 let věku porostu)

Přehled o pěstební činnosti u LČR ve finančním vyjádření (v tisících Kč):

tabulky je vidět, že celkový objem pěstební činnosti je v roce 2009 vyšší než v předcházejících letech.

Zalesnění v lesích spravovaných LČR:

Na 1 ha plochy se při výsadbě používá asi:

- 4 tisíce smrků nebo

- 8 tisíc borovic nebo

- 6 až 7 tisíc listnáčů.

Podíl listnatých stromů na celkovém zalesnění činí více než 46 %.

Plocha výsadby melioračních a zpevňujících dřevin je cca 40 %.

Hlavní fáze v pěstování lesa

(příklad - pasečný les se smrkem jako hlavní dřevinou):

Obora Janovice:

Škody v oboře vzniklé větrnou kalamitou Ivan (25. 6. 2008):

Vzniklo 230 ha kalamitních holin, z nichž největší má 132 ha souvislé plochy. Větru padlo za oběť 69 000 m3 dřeva.

Poloha: Pardubický kraj, severovýchodní úpatí Železných hor. Obora leží východně od státní silnice z Heřmanova Městce k přehradní nádrži Seč.

Rok založení: 1863

Výměra: 622 hektarů, z toho lesní pozemky 579 ha

Charakteristika obory:

Obora je tvořena třemi údolími se strmými svahy a plošinami, kde se střídají směsi jehličnatých dřevin středního věku s pastevními plochami a skupinami nově založeného oborně pastevního lesa. Leží v nadmořské výšce 350 – 490 metrů. Protékající potoky a šest rybníků vytvářejí vhodné podmínky pro chov zvěře.

Téměř polovinu porostní plochy tvoří jehličnaté směsi ve věku 60 až 80 let. Při obnově lesa jsou vysazovány především dub zimní a buk.

Chovaná zvěř: Jelen lesní, muflon. Část obory je vyčleněna k chovu bílé jelení zvěře.