PK: Někteří obchodníci kvůli novému zákonu vyškrtli dodavatele

Některé obchodní řetězce podle informací Potravinářské komory vyškrtly ze svých seznamů dodavatele, kteří odmítli podepsat prohlášení, kvůli němuž by se na jejich vzájemné obchodní smlouvy nevztahoval nový zákon o významné tržní síle. ČTK to sdělila mluvčí komory Dana Večeřová. Uvedený zákon má od 1. února regulovat vztahy mezi odběrateli a dodavateli zemědělských produktů a potravin. Zatímco potravinářské firmy i většina zemědělské veřejnosti normu uvítala, obchodní řetězce a analytici zákon kritizují.

Některé řetězce se podle informací Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) již v závěru loňského roku snažily přimět své dodavatele k prohlášení, kvůli kterému by se na ně nový zákon nevztahoval. Úřad ale upozornil, že žádné takové prohlášení řetězce nezbavuje povinnosti dodržovat zákon regulující jejich činnost.

Podle Večeřové obchodníci přesto se zasíláním dopisů dodavatelům nepřestali. Například síť velkoobchodů Makro bez ohledu na stanovisko ÚOHS prý 15. ledna znovu zaslala svým odběratelům k podpisu prohlášení, že nejsou na řetězci jako odběrateli závislí. Podle Večeřové navíc Makro po svých dodavatelích požadovalo citlivé údaje o jejich finančních výsledcích. Jiný řetězec, jehož jméno Večeřová odmítla sdělit, s potravináři, kteří obdobné prohlášení odmítli podepsat, následně zcela nebo částečně ukončil obchodní kontrakty.

"Výsledkem této 'dopisové akce', která začala od listopadu minulého roku, byl fakt, že se nebývale rozšířily praktiky, v nichž někteří odběratelé buď ukončili spolupráci s některými dodavateli, anebo určitému okruhu dodavatelů vylistovali takový okruh produktů, který by pro ně mohl mít likvidační následky," uvedla Večeřová.

Potravinářská komora se podle Večeřové kvůli těmto praktikám obchodních řetězců obrátila na antimonopolní úřad s žádostí, aby vydal stanovisko a případně na postup obchodníků reagoval. "Ohledně uvedeného zákona (o významné tržní síle) probíhají zatím pouze konzultace," sdělil ČTK mluvčí ÚOHS Kristián Chalupa.

Podle kritiků může prý zákon zdražit potraviny na pultech obchodů a také snížit ochotu obchodníků odebírat zboží od tuzemských firem. Naopak obhájci jeho přijetí loni na podzim kvitovali jako vytoužený bič na nadnárodní řetězce, které se vůči dodavatelům chovají neeticky.

Obchodníci nyní kvůli tomuto zákonu připravují stížnost k Ústavnímu soudu a na údajné nedostatky legislativní normy chtějí upozornit také Evropskou komisi. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Zdeněk Juračka stížnosti zdůvodnil tím, že zákon má diskriminační charakter a zavádí vůči obchodníkům nezvyklé praktiky.

"Zákon by vedl k silnému omezování svobody podnikání, a to hned v několika paragrafech. V některých paragrafech jsou zase archaická znění, která lze těžko použít v dnešních obchodních vztazích," upozornil již dříve Juračka, podle kterého bude od února velký problém uzavřít novou obchodní smlouvu. "Zákon je skutečně legislativním paskvilem a ostudou české legislativy," podotkl Juračka.

Obchodním řetězcům hrozí dle zákona za zneužití tržní síly pokuta až deset milionů korun nebo trest v hodnotě deseti procent z obratu. Zákon ukládá hlavně obchodním řetězcům, aby poskytovaly dodavatelům své všeobecné obchodní podmínky, které musí obsahovat cenové podmínky i údaje o snižování cen. Zákon pevně stanovuje, že za zboží musí být zaplaceno nejpozději do 30 dnů od dodání. Řetězce také nebudou smět prodávat zboží za nižší cenu, než za jakou ho nakoupily, což se nemá vztahovat na rychle se kazící či sezonní výrobky.

Farmáři i výrobci potravin v minulosti kritizovali zejména cenový nátlak řetězců, kdy jsou prý nuceni dodávat zboží na hranici výrobních nákladů, či vybírání poplatků. Dodavatelé platí třeba za to, že vůbec mohou řetězci dodávat, za umístění zboží na lukrativní místo v obchodě či na reklamních letáčcích obchodníků.

Zákon o významné tržní síle a jejím zneužití předloni předložila skupina poslanců ČSSD a normu podpořila potravinářská komora. Nejprve zákon sněmovně vrátil Senát. Připojil k němu pozměňovací návrh, aby se kontrola týkala jen prodeje zemědělských a potravinářských produktů. Sněmovna na to přistoupila. Zákon ale poté vetoval prezident Václav Klaus. Podle něj nevhodně reguluje vztahy mezi dodavateli a odběrateli na maloobchodním trhu a vykazuje řadu legislativních nedostatků. Prezidentovo veto poslanci loni v listopadu přehlasovali.