Tradiční české potraviny se dovážejí z ciziny

Stále více výrobců potravin přesouvá svoje provozy do zahraničí. Dovážet se musí už i mražená zelenina, jíž bývalo Česko proslulé.

Máte rádi tradiční české potraviny? Pokud ano, patrně musíte v dnešní době trpět. Výroba se totiž houfně přesouvá za hranice a najít na pultě něco opravdu českého už začíná být pomalu problém.

Podle expertů se to týká hlavně zeleniny, a zejména té mražené. Ta se v Česku už téměř nevyrábí. „Většina mražené zeleniny, která je na pultech, se dnes dováží z Polska, z Francie a Belgie. Přitom v tomto oboru jsme byli experty,“ potvrzuje mluvčí potravinářské komory Dana Večeřová.

Dalším výrobkem, který podle ní prakticky zmizel z pultů, jsou tradiční znojemské okurky. Zlí jazykové dokonce tvrdí, že některé okurky, které se za znojemské vydávají, pocházejí z Vietnamu.

Okurky zmizely ze Znojma

Výroba okurek nezaměnitelné chuti zmizela ze Znojma zhruba před sedmi lety, kdy ji odtamtud přesunula firma Hamé. Ta totiž koupila ochranné známky a výrobu posléze přeložila do Bzence na Břeclavsku. „Sterilované okurky Znojmia vyrábí naše společnost Hamé výhradně ve svém výrobním provoze ve Bzenci z tuzemských surovin dle speciální receptury, kterou naše společnost vlastní,“ brání se proti množícím se nařčením, že Hamé vyrábí část své produkce okurek v Asii ředitelka marketingu společnosti Marcela Mitáčková.

I kdyby mělo Hamé pravdu, faktem je, že původní znojemská konzervárna, která kdysi chrlila 8000 tun okurek ročně, už neexistuje. Určitou naději ale přesto Znojmo má. Začíná se totiž proslýchat, že by tam konzervárna mohla přeci jen znovu vyrůst. S touto myšlenkou koketuje malé družstvo s příznačným názvem Znojemská okurka. „Ano, rádi bychom tady ve Znojmě konzervárnu znovu postavili. Vůbec se nám totiž nelíbí, jak to tu s výrobou okurek dopadlo,“ říká předseda družstva Zbyšek Dřevojan. Dnes družstvo Znojemská okurka patří mezi jedno z mála v Česku, která pravé znojemské okurky vyrábí a jedná se o výrobu takřka na koleni. Prý to zabralo rok experimentování, než se přišlo na recepturu původního nálevu a na rozdíl od jiných výrobců družstvo používá i tradiční bradavičnaté okurky, které jsou prý ty jediné pravé.

Mléko? Jedině z dovozu

Dalším evergreenem pro dovozce jsou mléčné výrobky. Například podle údajů Českomoravského svazu mlékárenského bylo od ledna do listopadu loňského roku dovezeno 68 tisíc tun sýrů, což je zhruba o pětinu více než předloni. Poměr mezi sýry z tuzemska a z dovozu na českých pultech se tak vyrovnal. Nedávný průzkum Agrární komory v supermarketech navíc ukázal, že co se týče další produktů z mléka, každý třetí výrobek na pultech pochází z ciziny. „V průměru se tak v našich řetězcích prodává 37 procent mléka a mléčných výrobků z dovozu, nejvíce z Německa,“ uvedl dříve prezident komory Jan Veleba.

V nejbližší době se chystá přesunout výrobu do ciziny například společnost Unilever, která ruší svůj závod v Nelahozevsi. Podle mluvčí Unileveru Andreji Jandové se tak budou dovážet například rostlinné tuky, margaríny, dresinky či majonézy.

Pivo z Brna a Plzně se vaří i na Slovensku a v Maďarsku

Místo českého „Na zdraví!“ raději maďarské Egészségére! Případně slovensky „Na zdravie“. Ani český národní poklad – pivo – už není výhradně domácí záležitostí.

Tváří se sice česky, má českou etiketu, ale vaří se v cizině. Na Slovensku či v Maďarsku. Týká se to hlavně piv stáčených do plastových PET lahví. Ty jsou u nás čím dál populárnější, jenže žádný z pivovarů nemá potřebnou stáčecí linku.Starobrno, Primus i Klasik

Nadnárodní giganti, kteří vlastní největší tuzemské pivovary, tak výrobu přesunují za hranice. Jde například o plastové Starobrno, které se vaří a stáčí ve slovenském městě Hurbanovo. Tedy ve stejné továrně, jako slovenský Zlatý Bažant. A o kus dál na jihu – v Budapešti – se pak vaří a stáčí do PET lahví piva Primus a Klasik z produkce Plzeňského Prazdroje.

Někteří spotřebitelé se nad tím pozastavují. „Přijde mi to jako podvod. Kupuji si přece pivo z Brna. Ne ze Slovenska,“ stěžoval si již dříve Deníku jeden z brněnských pivařů Vítězslav Chovanec.

Podle zástupců pivovarů se ale spotřebitelé nemusí obávat, že by jejich oblíbený mok ztrácel na kvalitě. „Na Slovensku vyrábíme Starobrno licenčně, na místě je i český sládek Tomáš Pluháček, takže technologie výroby je dodržena,“ zdůrazňuje Kateřina Eliášová, mluvčí skupiny Heineken, pod níž kromě Starobrna patří také Krušovice, Zlatopramen či Březňák.

Zatím se na Slovensku vaří a do plastu plní jenom Starobrno. Podle Eliášové ale nelze vyloučit, že se tam v budoucnu začnou vařit i jiné koncernové značky. V době krize je velmi neekonomické uvařit Zlatopramen na severu Čech a převážet ho v cisternách na Slovensko, kde se pouze naplní do PET lahve a poputuje zpět do Česka.

Do plastu jen levné značky

Podobně uvažuje i Plzeňský Prazdroj, který plastová piva vyrábí v Budapešti v pivovaru Dreher, který patří vlastníkovi Prazdroje, jihoafrické skupině SABMiller. „Investovali jsme tam velké prostředky do nové stáčecí linky. Do plastu ale stáčíme jenom levné značky, český konzument je zvyklý na skleněné lahve, které ve vysoké kvalitě produkujeme tady,“ říká mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. „Buďme rádi za to, že český spotřebitel preferuje skleněné lahve, ty nám uchovávají tradiční chuť piva,“ dodává mluvčí Prazdroje.

Čeští pivovarníci tvrdí, že i když se české pivo vyrábí za hranicemi, pořád je garantována kvalita. To se však nedá říci o posledním „hitu“ v diskontních prodejnách – různých pivech za čtyři koruny. Jde o piva, která jsou vyráběna především v Polsku a na území bývalé NDR. Některá jsou dokonce deklarována jako dvanáctky a tváří se jako vyšší kvalita.

„Na etiketě je napsáno vyrobeno v EU, a tím to končí. Podle mého názoru tím řetězce klamou lidi, i když to není nezákonné,“ stěžuje si šéf Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Podle něj je pochybná už samotná výroba takového piva. Pivo je v drtivé většině uvařeno „ze sáčku“, neboli infuzně. Výrobci jenom nechají déle prokvasit extrakt mladiny. To má za následek, že pivo má v sobě více alkoholu, ale žádné blahodárné prvky. „Je to jenom voda, oxid uhličitý a alkohol. Nic víc. Kdo si chce prolít hlavou jenom alkohol, nechť tento nápoj pije, ale pivo to není,“ uzavírá šéf pivovarníků Veselý.