Peripetie s mlékem

Mléko je komodita s nejdelším biologickým cyklem, mimořádně náročná na investice a která vyžaduje velké množství znalostí a zkušeností. Jde o komoditu s obrovskou tradicí, s vlivem na život na vesnici a s přímým vlivem na životní prostředí. To všechno jako by dnes neexistovalo. Mléko se dostalo pod nekontrolovatelný tlak obchodních řetězců, kterým nikdy nejde o nic jiného než o okamžitý zisk.

Naprostá většina zemí světa je si vědoma rizika pro tento obor a snaží se dopady trhu různými způsoby upravovat na únosnou mez. Jeden příklad z poslední doby. V průběhu roku 2009 došlo ve Skotsku, tedy zemi, kde produkce vysoko překračuje domácí spotřebu, k poklesu stavu krav o více než dvě procenta a tento problém se okamžitě stal jedním z bodů jednání skotské vlády.

Přímé platby a kvóty

Jaká je situace u nás. Česká republika jako většina nových zemí Evropské unie přistoupila u přímých plateb na systém SAPS. Tedy na platbu na hektar, bez ohledu na úroveň výroby. Protože v Evropě prakticky neexistuje komodita, u které by bylo dosahováno kladné rentability bez zápočtu dotací, bylo jasné, že staré země Evropské unie potřebují trhy nových zemí, nikoli jejich výrobu. Dotace byly nastaveny na výrazně nižší úrovni a našim zemědělcům nezbývalo nic jiného, než omezovat svou výrobu. Co se týká mléka, dařilo se do roku 2007 tento dopad alespoň částečně eliminovat způsobem rozdělení peněz systémem top-up, tedy na ornou půdu a přežvýkavce. Změna od roku 2008 však měla na mléko velmi tvrdý dopad.

Jaký je výsledek? Při zavedení kvót mléka se v prvním roce stalo jejich držitelem 3603 chovatelů dojeného skotu. Podle posledních údajů klesl jejich počet na 2583, tedy o více než tisíc. Ještě hrozivější je toto srovnání. V České republice je podle posledních údajů 24 696 podnikatelů, kteří jsou příjemci dotací SAPS. Znamená to, že pouze každý desátý zemědělec se zabývá výrobou mléka a je jisté, že to ještě není konečný stav.

Podíl produkce nízký, ale významný

Jak na tyto skutečnosti reaguje Česká republika? Nejenže nijak. Za celý rok 2009 se nepodařilo prosadit ani jedinou novou podporu, ale navíc jsou veřejnosti předkládány rádoby studie o tom, jak je třeba stav krav a produkci mléka snižovat, jak naši zemědělci stále něco požadují. Je sice pravda, že náš podíl na produkci mléka v Evropské unii nedosahuje ani dvou procent, a tak i v situaci, kdy by se nechovala ani jedna kráva, mléko v Evropě nebude chybět. Co ale bude s desítkami tisíc pracovníků v zemědělství, s násobkem počtu pracovníků ve zpracovatelském průmyslu a navazujících oborech? Co bude s biomasou z jednoho milionu hektarů travních porostů, naší půdou, naší přírodou?

Systém křížových kontrol

Dalším velkým problémem českých chovatelů je zavedení systému křížových kontrol. Ať je to v oblasti evidence zvířat, veterinárních předpisů, nitrátové směrnice, dopadu na životní prostředí. Je pro nás těžko pochopitelné, že když vyjedeme za hranice, tak uvidíme, že chovatel například více než 90 % léčiv aplikuje sám, ale u nás ani vysokoškolsky vzdělaný zootechnik nemůže prakticky nic. Řada zemědělců pochopila, že nejjednodušší cestou, jak se problémů zbavit, je přestat krávy chovat.

Zpracovatelský průmysl

Samostatnou kapitolou je zpracovatelský průmysl, podle údajů mlékárenského svazu činí současná roční zpracovatelská kapacita 3,2 miliardy litrů. Přitom se u nás zpracovává méně než 2,3 miliardy litrů mléka. Navíc díky obrovské roztříštěnosti vytváří prostor pro tlak řetězců a často se dokonce podbízí nízkou cenou. Celý problém pak neumí řešit jinak než snižováním nákupních cen syrového mléka. Produkce mléka začala prudce klesat. Jen v posledním známém měsíci, tedy prosinci, klesla výroba mléka v ČR o více než 11 milionů litrů. Toto množství odpovídá objemu výroby několika menších mlékáren v ČR.

Pokud se nepodaří klesající trend výroby mléka v ČR zastavit, je nebezpečí, že již v roce 2010 přestane být naše země u mléka soběstačná. Při průměrné spotřebě 250 litrů na obyvatele a 10 500 000 obyvatel bude činit spotřeba 2,625 miliardy litrů a domácí produkce bude nižší. Je s podivem, že to dosud trápí jen zemědělce a ostatní zainteresovaní v lepším případě mlčí nebo naopak se snaží požadavky zemědělců zlehčovat.

Pavel Novotný předseda ZD Bernartice