Tunel v Lesích ČR? Naopak, spíše světlo na jeho konci

FOKUS Nové tendry sklízejí kritiku. Pokud uznáváme tržní hospodářství, pak jsou nejdůležitějším krokem správným směrem od roku 1992, kdy státní Lesy ČR vznikly.

Tunelování, skrytá privatizace, anebo přinejmenším obcházení zákona o pronájmu. Státní podnik Lesy ČR, jedna z největších firem v zemi, to kvůli novým tendrům na práce pro soukromníky opět schytává - tentokrát od části politiků, podnikatelů i ekologů.

Je tu ovšem změna. Kritika předešlých tendrů mířila na jejich neprůhledné podmínky, především ale šla proti zvyšování vlivu státu v klíčovém byznysu - obchodu se dřevem. Dnes je to naopak. Šéfovi lidovců Cyrilu Svobodovi, zástupcům malých dřevařských firem nebo Hnutí Duha vadí, že Lesy ČR poskytnou soukromníkům mnohem větší prostor a stát z bysnysu se dřevem vycouvá.

Jedno je jisté, tendry, jež umožní soukromníkům hospodařit ve státních lesích podle až desetiletých smluv a prodávat vytěžené dřevo, budou zásadním zlomem pro celý obor. Pokud však uznáváme tržní hospodářství, pak jde o nejdůležitější krok správným směrem od roku 1992, kdy Lesy ČR vznikly.

Obavy z trhu

V podtextu většiny kritik nebo obav z nového trendu se skrývá názor, že privátní podnikání do lesnictví nepatří. Lesy přece "patří všem". A tak se šéf lidovců zastává malých podniků - stát by jim měl ve svých lesích zajišťovat práci navěky. Někteří ekologové se zase bojí, že soukromníci státní lesy "zplundrují".

Jenže proč má mít stát právě na Lesy ČR patent? Problém spočívá naopak v tom, že lesnictví nebylo po roce 1990 důsledněji privatizováno. Přesněji, do privatizace šel jenom majetek určený pro lesní práce a zpracování dřeva. Porosty si ovšem stát ponechal. Výsledkem je systém velmi náchylný ke korupci, kdy státní podnik na všechny práce vypisuje tendry, ale navíc kazí trh tím, že část vytěženého dřeva mu musejí firmy povinně odprodávat.

Co třeba tendry na mléko?

Minulé aféry Lesů ČR zavánějící korupcí jsou jasným argumentem pro změnu přístupu. Pokud máme přesto potíže si představit, že i lesy je možné privatizovat, anebo v nich alespoň privátně hospodařit, poslouží ke změně názoru snad příměr se zemědělstvím.

Kdyby to v agrobyznysu fungovalo jako dosud ve Lesích ČR, byl by stav následující: Farmáři by neustále soutěžili v tendrech o zakázky na pěstování pšenice nebo výrobu mléka na státních polích a ve stájích. Státní firma "Pole ČR" by přitom podstatnou část produkce vykupovala zpět a prodávala vybraným zpracovatelům...

Privátní byznys v lesích neznamená ani ekologické ohrožení porostů. Zákon o lesích a další právní normy platí přece jak pro státní, tak privátní sféru. Jsou snad schwarzenberské lesy v horším stavu než ty státní?

Ekologové právem tlačí na to, aby se lesy nedrancovaly, aby nepřevládly jenom smrkové monokultury. Ale to je (kromě orgánů ochrany přírody) právě záležitostí kontroly ze strany pracovníků Lesů ČR. Čím méně budou strkat nos do samotného byznysu (a analýza ministerstva zemědělství potvrdila, že privátní firmy umějí dřevo zpeněžovat samy tak, že víc vydělá i stát), tím lépe budou moci způsob hospodaření ve státních lesích kontrolovat.

Rozhodující rok

Letošní rok se díky nové strategii státního podniku, posvěcené kuloárně i nejsilnějšími politickými stranami ODS a ČSSD, může stát zlomem. Zhatit obrodu oboru přitom mohou dvě okolnosti.

Zaprvé: Pokud státní podnik (potažmo ministerstvo) neudrží nastolený kurs. Zvraty na nátlak nejrůznějších lobbistů jsou v Lesích ČR časté. Ještě před čtvrt rokem například šéf podniku Svatopluk Sýkora prohlašoval, že pozici v obchodu se dřevem chce naopak posílit. Zatím politici a vlivní byznysmeni spjatí s ČSSD a ODS dohodu o outsourcingu státního lesního byznysu dodržují.

Zadruhé: Úskalí spočívá v tom, aby Lesy ČR zvládly zajistit nejen dostatečně transparentní průběh tendrů, ale především nastavení přiměřených cen ve smlouvách.

Větší prostor pro privátní firmy totiž neznamená, že ze zakázek stát nic mít nebude. Naopak, podle ministerské analýzy, kvůli níž se také Lesy ČR rozhodly pro outsourcing, má být nový způsob hospodaření efektivnější. A tomu by měl odpovídat i vyšší plán pro zisk státního podniku od roku 2011, kdy se podle nových pravidel začne pracovat.