Zemědělci nových zemí EU chtějí rovné podmínky od roku 2014

Zástupci agrárních organizací osmi nových zemí Evropské unie dnes v Brně podepsali deklaraci, v níž požadují vyrovnání podmínek při výpočtu přímých zemědělských dotací se starými zeměmi EU od roku 2014. Na konferenci, která je součástí veletrhu Techagro, nepřijel nikdo z pozvaných členů vedení evropského sdružení zemědělců COPA, což lze brát jako urážku, a část dnešních účastníků zvažuje z něj vystoupit, řekl ČTK prezident Agrární komory Jan Veleba. Pokud Evropská komise požadavky nových zemí nevyslyší, hodlají uspořádat protesty přímo v Bruselu.

"Vývoj ve všech nových zemích vyjma Slovinska byl po vstupu do EU jako přes kopírák. Všude zaznamenali pokles zemědělské produkce a zaměstnanosti, dovoz ze starých zemí EU naopak roste. My požadujeme, aby se přímé platby nadále nevypočítávaly podle historických dat, které zvýhodňují staré země, ale byly rovné pro všechny země" řekl Veleba. Staré země EU naopak požadují prodloužit takzvané přechodné období pro vyrovnání přímých plateb i po roce 2013. Nové rozpočtové období má platit od roku 2014 do roku 2020.

Deklaraci dnes v Brně podepsali zástupci nestátních agrárních organizací z Česka, Slovenska, Polska, Maďarska, Lotyšska a Litvy. Zástupci organizací z Rumunska, Bulharska, Estonska a Ukrajiny nakonec nepřijeli. Jednání se účastnil také jako jediný zástupce starých zemí EU15 obchodní rada Rakouska.

"Dnešním podpisem byl udělán významný krok, po kterém bude následovat série dalších. Půjde především o práci s politiky a vládami konkrétních zemí a všichni společně pak i s evropským parlamentem. Pro nás je nepřijatelné, aby současný stav trval i po roce 2013," řekl Veleba s tím, že nevylučuje ani případné protestní akce zemědělců v Bruselu.

V okolních zemích se podle Veleby zemědělství nachází v podobném stavu jako v Česku. "Meziroční pokles tržeb se pohybuje v kolem 280 až 300 miliony eur (asi 7,6 miliardy korun). Stavy prasat se oproti roku 1995 snížil o třetinu, u hovězího dobytka se stavy snížily na polovinu. Od roku 2004 klesla zaměstnanost v zemědělství o 26.000 lidí, což je více než o 30 procent," řekl ČTK Milan Semančík ze slovenské zemědělské a potravinářské komory.

Pokud by současný stav při výpočtu přímých dotací pokračoval i po roce 2013, hrozí podle něj slovenským farmám krach. Saldo s agrokomoditami bylo loni minus 950 milionů eur a je jedno z nejvyšších od vstup Slovenska do EU, dodal Semančík.

V Polsku jsou nyní stavy prasat na úrovni roku 1950. "V roce 2013 máme dosáhnout 100 procent přímých plateb. Ale i tak to není totéž, co mají staré země EU," řekl novinářům zástupce polské agrární komory Wladyslaw Piasecky. Přímé platby se vypočítávají podle historických tabulek výnosů na hektar. "V Polsku byly při vstupu země do EU výnosy kolem tří tun, zatímco v Německu nebo Francii dvojnásobné. Dnes je ta úroveň už srovnatelná," dodal Piasecky.

Na zhruba třetinu oproti polovině 90. let minulého století klesly stavy prasat také v Maďarsku. Země nyní dováží už 30 procent vepřového masa, u mléka je to ještě o deset procent více, řekl novinářům zástupce jedné z organizací András Laczkó.

Nepřítomnost nevládních agrárních organizací ze zemí EU15 na konferenci Veleba chápe, ale to, že pozvání nepřijal ani nikdo z vedení COPA v Bruselu, považuje za nepřijatelné. "To je urážka pro nové státy a je to silné sdělení. My se jich na to zeptáme a jestliže by ten vývoj měl jít takto i nadále, tak nevidím důvod, proč bychom měli Bruselu platit v případě české agrární komory 250.000 eur (asi 6,3 milionu korun) ročně na členských poplatcích," řekl Veleba. Podobný názor zastávají také zástupci nevládních organizací z Polska a Slovenska, organizace v Maďarsku o tom zatím nerozhodly.