Nejisté dotace

Program rozvoje venkova ministerstva zemědělství (PRV) se po svém startu před třemi lety pomalu dostal do poloviny své existence. Řada projektů byla bezpochyby úspěšně zrealizována a dá se již nyní objektivně a jednoznačně konstatovat, že do technologií či budov byly napumpovány značné prostředky, o jakých se nám před pár lety ani nesnilo (a nutno podotknout, že mnohým kolegům farmářům i v rozvinutějších částech světa se nesní ani teď).

O poznání diskutabilnější by již mohlo být hodnocení například efektivnosti některých dotačních titulů, či rozložení prostředků na jednotlivé kapitoly určené v samém zárodku vzniku PRV. O tom ale tento článek není. Je o byrokratickém přístupu úřadu spojeného s tímto programem, té masožravé rostlině, která stačila narůst do obřích rozměrů. A kde se vzala? Dobrovolně jsme ji - podle evropské směrnice zasadili a dnes už jen sledujeme, jak sama přičinlivě bobtná domácími direktivami a pohříchu vlastním alibismem. A jak známo, my Češi jsme v zahrádkaření přeborníci. Ponechme zatím stranou například některé zbytečné dokumenty při podání projektu vyžadované ke plnění bodových kritérií, kdy žadatelé, kvůli nevymýtitelnému zlomku podvodníků jsou již dopředu raději podezřelí. To skutečně ďábelské se ale skrývá až v samém v závěru plnění projektu.

Špatně administrovaná žádost může způsobit sedlákům, kteří se odhodlali ať už sami nebo s poradcem zpracovat a podat projektový záměr, skutečné životní trauma. Netuší totiž, že se svou firmou a třeba několikamilionovým projektem vstoupili do prostředí, kde spíš než zdravý rozum, je ceněn metodický pokyn s židlí a lejstrem srostlých úředníků z tzv. centrálního pracoviště SZIF. Jak jinak totiž charakterizovat situace, ve kterých není respektována dohoda o poskytnutí dotace, kterou fond s žadateli uzavřel. Například po realizaci projektu je předkladatel vyzýván, aby si sám z neznámých důvodů snížil k proplacení některé uskutečněné výdaje, které sice byly součástí schváleného rozpočtu, ale které fond dnes neuznává. Pokud ne, provede to, po podání žádosti o proplacení fond sám. Úředníkům nevadí, že se tyto věci dějí jaksi dodatečně a někdy dokonce navzdory názorům z ministerstva, prý na to mají svojí - vnitřní metodiku. Tu však žadatelé nemají vůbec k dispozici.

Z hlediska legitimního očekávání každého, kdo podepíše dohodu s tímto úřadem, jde o neudržitelné narušení právní jistoty ze strany státu. Jestliže k proplácení dotace většinou dochází teprve po úplné realizaci projektu, je obecnou praxí, že projekty jsou předfinancovány pomocí úvěrů. Žadateli nesrozumitelné rozhodnutí platební agentury o nevyplacení části slíbených prostředků proto může paradoxně i ohrozit jinak doteď fungující zemědělský subjekt. Že jde o závažný problém, si všiml i ministr zemědělství, který se před dvěma měsíci dopisem obrátil na šéfa SZIFu vyzval jej ke změně přístupu a ke zveřejnění všech pokynů a metodik, které s posuzováním projektů souvisí. Dostalo se mu odpovědi, že pokyny zůstanou tajné i nadále. Nu, co k tomu dodat?

Je odjakživa, že kde se objeví peníze, tam jsou zákonitě problémy – ale zde jde o riziko, které nelze předvídat nebo, na které nemá žadatel žádný vliv. Že přitom ani zdaleka nejde o nějaké výjimky, potvrzují zkušenosti farmářů, prezentované na nedávném celostátním zasedání Rady Asociace soukromého zemědělství. Mnohé podněty v souvislosti s administrací PRV se také dostávají na stůl Antibyrokratické komise Mze i z dalších organizací. Žadatel je například povinen se řídit lhůtami, ale jeho smluvní protějšek v dohodě – SZIF nějakými lhůtami příliš zavázán není – například donedávna k výplatě dotace scházel SZIFu termín úplně, na vyřízení i těch změnových žádostí, které nemají přímý vliv na výši dotace, si pak agentura bere dva měsíce.

Proto ASZ ČR navrhla ministrovi zemědělství i monitorovacího výboru PRV, který se uskutečnil minulý týden několik konkrétních podnětů ke snížení byrokracie: ASZ například navrhla snížit neefektivní mnohastupňové kolečko kontrol, které zahlcuje celý systém a zbytečně přidělává práci zemědělcům i úředníkům. ASZ samozřejmě požaduje bezodkladné zveřejnění všech interních pokynů, které mohou mít vliv na projekt. Dále požadujeme vypracovat přehlednou statistiku projektů s ukončenou administrací v důsledku formálních chyb nebo administrativních nedostatků v porovnání se zamítnutými žádostmi na základě vážného pochybení žadatele. U projektů dokonce není možnost odvolání dle správního řádu a zoufalým žadatelům nakonec nezbyde, než se obrátit proti postupu platební agentury na soud. ASZ z tohoto důvodu také navrhuje zřídit zvláštní odvolací nebo přezkumný orgán na Mze, který se osvědčil již v předchozích programovacích obdobích a který by mohl operativněji dořešit administraci podstatnou část sporných případů. Rada ASZ také požaduje pokračovat na zjednodušení zadávacích řízení zejména u menších projektů - v části mimo režim zákona o zadávání veřejných zakázek. U zadávacích řízení, týkajících se vyšších částek (nad 1 mil. Kč), poskytování závazných stanovisek k žadatelem připravenému výběrovému řízení.

Jako návrh k dalšímu dopracování pak může sloužit návrh, aby SZIF v této souvislosti z vlastních zdrojů vygeneroval projektové manažery, kteří by měli oprávnění filtrovat a operativně řešit alespoň některé sporné otázky v průběhu realizace projektů tak, aby nebyl otrockým úředním postupem zatěžován celý systém. Dalším požadavkem je umožnit realizovat projekt na vlastní odpovědnost žadatele ihned po registraci projektu na SZIF. Příjem žádostí na nejdůležitější opatření probíhá každoročně v únoru a březnu. Než však dojde k dohodě, uplyne několik měsíců, které při realizaci staveb s příchodem zimy mohou chybět. Žadatel je totiž obsahem svého projektu již od data registrace vázán, tudíž není žádný důvod k odkladu akceptace výdajů až po podpisu dohody o dotaci. Kompletní obsah požadavků ASZ čtenáři mohou najít na našem webu.

Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR