Prognóza spotřeby masa v Německu do roku 2030

Počet obyvatel v Německu klesá, zvyšuje se průměrný věk a stoupá podíl muslimů. Jak se projeví tyto tendence na trhu s masem v příštích dvaceti letech? Protože dvě třetiny produkce masa v Německu nacházejí uplatnění na domácím trhu, je nutné se zajímat o trendy vývoje spotřeby do budoucna.

Vepřové maso by mělo v příštích 20 letech stále více nahrazovat maso drůbeží. Hovězí maso výrazně ztratilo v souvislosti s BSE krizí, ale od roku 2002 došlo ke stabilizaci jeho spotřeby. Průměrný německý občan v současné době konzumuje ročně 58 kg masa.

Na základě matematických prognóz trendů uplynulých 20 let by mohla spotřeba masa v Německu do roku 2030 poklesnout na 53 kg. 16 kg by mělo jít na vrub masa drůbežího (nárůst o 6 kg) a 37 kg masa vepřového. Vývoj poptávky je dnes možné odhadnout obtížněji než tomu bylo v minulosti, protože v současné době se na vývoji poptávky spolupodílí velká řada faktorů. Jsou to zejména tyto:

Sociální a demografické faktory. Jak celkový počet tak také struktura německého obyvatelstva se nyní mění dramatickým tempem.

Klesající počet obyvatel. Podle prognóz Spolkového statistického úřadu by měl počet obyvatel do roku 2030 klesnout ze současných 88 na 77 až 80 mil., což odpovídá snížení spotřeby masa o 2,5 až 6 %.

Stárnutí populace. Podíl lidí starších 60 let by měl v průběhu příštích 20 let stoupnout z 26 na 36 %, zejména starších žen. Starší lidé a ženy obecně konzumují výrazně méně masa. Mladí lidé konzumují o polovinu masa a dospělí lidé o čtvrtinu masa více než lidé ve věku mezi 60 a 80 roky. Ženy jedí cca o 45 % masa méně než muži. Celkový dopad těchto změn byl vyčíslen na 2 až 3% pokles spotřeby masa.

Stoupající podíl cizinců. Počet muslimů se v Německu pohybuje okolo 4 mil. osob, což představuje 5 % obyvatelstva. O spotřebě masa v této komunitě je známo velmi málo. Jisté je jedině to, že spotřeba vepřového masa je obzvlášť nízká. Počet muslimů by měl do roku 2030 stoupnout na 7 mil. Protože se stravovací zvyklosti 80 % muslimů řídí náboženskými pravidly, je možné očekávat pokles spotřeby vepřového masa a vzestup spotřeby masa hovězího, drůbežího a jehněčího. Zda se bude měnit i celková spotřeba masa není možné odhadnout.

Spotřebitelské zvyklosti podléhají hlavně různým trendům ve výživě:

Zdraví a nadváha. Maso má relativně špatné image z hlediska vlivu na lidské zdraví. Spotřebitelé se mnohdy neoprávněně obávají vysokého obsahu tuku v mase. Z tohoto důvodu mnoho konzumentů, zejména žen, jí méně masa a výrazně upřednostňuje maso drůbeží. Tento trend bude přetrvávat.

Faktor životního stylu. Je velmi nesnadné odhadnout, zda se v budoucnu prosadí více strava s vyšším zastoupením masa (zábavné grilování) nebo spíše strava bohatá na zeleninu a sacharidy.

Vegetariáni a konzumenti malého množství masa. Podíl vegetariánů v Německu není znám, podle odhadů se jejich počet pohybuje mezi 2 až 7 procenty. Do budoucna by měl stoupat počet osob, které z budou s ohledem na ochranu zvířat a životní prostředí odmítat konzumaci masa úplně nebo částečně.

Konvenience. Nedostatek času spotřebitelů, který bude dále gradovat, bude nahrávat spotřebě druhů masa s kratší dobou přípravy a mletých mas. Díky příznivým cenovým relacím a dobrým zpracovatelským možnostem v gastronomii a v průmyslu bude z trendu konvenience profitovat drůbeží maso.

Dalšími relevantními faktory, které by mohly ovlivnit trh s masem jsou např. rostoucí trend stravování mimo domácnost, což má a bude mít pozitivní vliv na konzumaci masa, zejména pak drůbežího (tab.). Rostoucí trh s biopotravinami (spíše negativní pro poptávku po mase), více „etnofood“ (lehce negativní, pozitivní pro drůbeží maso) nebo trend nárůstu počtu gurmetů (pozitivní, zejména pro hovězí maso).

Tab.: Faktory ovlivňující spotřebu masa v Německu

Zdroj: Univerzita Göttingen, odhady na bázi různých pramenů

Změny v dalších oblastech:

Větší bezpečnost potravin. Vytvoření systému zajištění kvality (např. QS) vede v dlouhodobém horizontu k vyšší důvěře spotřebitelů k potravinám živočišného původu, což by mělo vést ke stabilizaci poptávky.

Politika ochrany klimatu. Výroba potravin živočišného původu přispívá k zatížení životního prostředí (nejvíce hovězí maso a tvrdé sýry). Kilogram hovězího masa poškozuje klima 10x silněji než maso drůbeží. Každá ambiciózní politika v oblasti ochrany klimatu bude proto omezovat výrobu hovězího masa a sýrů (např. prostřednictvím daní nebo začleněním zemědělství do obchodu s emisemi). Dopad takové politiky není nyní možné odhadnout, ale v extrémním případě by mohla vést k drastickému poklesu spotřeby hovězího masa. Vepřové a drůbeží maso je na tom v tomto ohledu lépe, ale i u těchto druhů by mohlo dojít k poklesu odbytu.

Technologický pokrok. V minulosti bylo největšího pokroku dosaženo v oblasti šlechtění, produkčních technologií a managementu drůbeže, proto se stala konkurenceschopnější než hovězí a vepřové maso. V příštích 20 letech se očekává pomalejší vývoj, ale se stejnými tendencemi.

Změny cenových relací. Díky bioenergiím a zvýšené poptávce rozvojových zemí po mase by mělo dojít k napětí v zásobování globálního trhu s potravinami a tím i nárůstu cen masa. Protože jsou potraviny živočišného původu relativně drahé v porovnání s potravinami rostlinného původu mělo by dojít ke snížení poptávky.