Plocha polí s GM kukuřicí v ČR letos nejspíše opět klesne

Plocha polí osetých geneticky modifikovanou kukuřicí v České republice v letošním roce nejspíše stejně jako loni klesne. Namísto loňských 6480 hektarů se výměra zřejmě bude pohybovat mezi 5500 až 6000 hektarů. Nově se budou letos v Česku patrně pěstovat také geneticky upravené brambory, vyplývá z informací, které ČTK poskytlo ministerstvo zemědělství. Příčinou úbytku kukuřičných polí je problematický odbyt takzvané Bt kukuřice.

Rozloha polí osetých geneticky modifikovanou kukuřicí se loni poprvé od roku 2005, kdy bylo pěstování této plodiny v ČR povoleno, meziročně snížila. Pokles činil téměř 2000 hektarů. V letech předtím přitom velice rychle rostla. Přesná letošní čísla bude ministerstvo znát až po vysetí plodiny a následném hlášení pěstitelů.

Podle dřívějšího vyjádření MZe v případě prodeje mimo podnik odběratelé upřednostňují nemodifikovanou kukuřici, neboť Bt kukuřici je nutné označovat, a tím i oddělovat od ostatní produkce. Osivo Bt kukuřice je navíc dražší než osivo klasické.

Evropská komise povolila začátkem března pěstovat v zemích Evropské unie geneticky modifikované brambory Amflora firmy BASF k průmyslovému využití, například k výrobě papíru, a jako krmivo. Je to poprvé za 12 let, kdy EK poskytla nové povolení k produkci geneticky modifikovaných plodin (GMO). Až dosud bylo v unii povoleno pěstování právě jen Bt kukuřice, která je odolná vůči škůdci zavíječi.

Podle Václava Tampíra z tiskového odboru ministerstva zemědělství lze ještě letos očekávat vysetí 150 hektarů nové odrůdy brambor na Vysočině. Podmínkou ale je zapsání Amflory do katalogu odrůd a její schválení Švédskem, jehož souhlas zatím chybí.

Proti pěstování geneticky modifikovaných plodin dlouhodobě vystupující ekologické organizace, které se obávají zejména nekontrolovaného šíření upravených plodin mezi původní druhy. Podle zastánců GMO plodin jejich pěstování naopak snižuje chemizaci zemědělství, šetří půdu a vláhu či snižuje výjezdy zemědělské techniky.

Firma BASF bude pečlivě dohlížet na to, aby se během pěstování i následné výroby škrobu konvenční a geneticky modifikované brambory nepromíchaly, míní MZe. "I v případě, že by část produkce zůstala na poli, neočekáváme žádné zvýšené riziko pro konzumenty nebo životní prostředí. Tyto aspekty byly vyhodnoceny v rámci schvalovacího procesu se závěrem, že GM brambory Amflora nepředstavují zvýšené riziko oproti klasickým bramborám," sdělil ČTK Tampír.

Evropská unie pod tlakem ekologických organizací zůstává k pěstování geneticky modifikovaných plodin dlouhodobě skeptická. V jejich produkci tak zaostává za ostatním světem. Nedávná zpráva mezinárodní organizace pro zemědělské biotechnologie ISAAA ukázala, že plocha osetá GMO v zemích EU loni klesla o 12 procent na 94.750 hektarů.

K celkovému poklesu v unijních zemích výrazně přispělo rozhodnutí Německa zakázat pěstování geneticky modifikované kukuřice. Nižší byla kromě Česka i plocha osetá Bt kukuřicí na Slovensku.

Na rozdíl od EU celosvětově plocha osetá GMO loni stoupla o sedm procent na 134 milionů hektarů. Největší plochu s geneticky modifikovanými plodinami měly Spojené státy, celkem 64 milionů hektarů. Následovaly Brazílie a Argentina.