Na Vysočině trpí některá pole plísní kvůli dlouhé zimě se sněhem

Na některých místech Vysočiny byly ozimé plodiny poškozeny plísní kvůli vysoké pokrývce sněhu, která ležela na polích zhruba tři měsíce. Celkově by podle prvních odhadů zemědělských podniků nemusely být škody po zimě tak rozsáhlé. Část napadených porostů ale bude muset být zaorána a znovu oseta, čímž se pěstování prodraží. Jarní práce na polích Vysočiny začaly v minulém týdnu přihnojováním ozimů. Podle ankety ČTK se teď podniky začínají pouštět i do setí.

Rolnická společnost Lesonice obhospodařuje na Třebíčsku 3600 hektarů zemědělské půdy. "V porovnání s jinými oblastmi, které jsou trochu jižněji, se u nás začalo hnojit asi o tři týdny později, ale to zpoždění není problém," řekl ředitel Martin Diviš. V tomto týdnu podnik zahájí setí - jako první přijde na řadu jarní ječmen.

Společnost pěstuje hlavně pšenici, řepku a kukuřici, která slouží pro krmení dojnic i na výrobu energií v bioplynové stanici. Řepka podle Diviše přezimovala velmi dobře, hůř dopadla pšenice. "Na podzim to byly krásné porosty, ale vznikl tam problém s plísní sněžnou. Pár desítek hektarů budeme muset zlikvidovat. Ale ještě uvidíme, bez sněhu to je teprve týden," popsal aktuální situaci.

Do polí už vyjely i stroje zemědělské společnosti v Havlíčkově Borové na Havlíčkobrodsku. Hnojí se od minulého týdne. "Teď chceme sít mák, protože mák má přijít do vlhké půdy. Začínáme připravovat odkameňování polí pro brambory," přiblížil předseda představenstva Jiří Zvolánek. Podnik má 1700 hektarů zemědělské půdy. Dobře přezimovaly pšenice a řepka, ale poničena je část žita. Více než polovina z celkových 80 hektarů se možná zaorá. V některých místech na Pacovsku byla poškozena řepka, někde i pšenice, uvedl Josef Diviš, ředitel podniku Selekta Pacov. Ve vyšších polohách Ždárska se stav porostů ještě moc hodnotit nedá. "Někde sníh slézal ještě přes neděli," vysvětlil ředitel žďárské agrární komory Václav Špaček. Farmáři na Vysočině loni sklidili o něco víc řepky olejné, ale menší byla v meziročním porovnání úroda obilí. Podle šetření Zemědělského svazu byla zemědělská výroba na Vysočině v minulém roce nejztrátovější v zemi. Bylo to způsobeno hlavně propadem výkupních cen mléka, méně se však platilo i za rostlinné komodity. Z nich se asi nejvíc vyplatila řepka, která v kraji zabírala přes 38.000 hektarů půdy. Na hranici rentability se naopak pohybují brambory a mák. Nízké výkupní ceny jsou podle farmářů u obilí, které se na Vysočině pěstuje zhruba na 150.000 hektarech polí.