Setí jařin již začalo, plochy obilí by měly letos mírně klesnout

Zemědělci letos začali sít obilí okolo 20. března, zhruba stejně jako loni. ČTK to dnes řekl tajemník Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Secí stroje vyjely nejdříve na Hané, která má pro pěstování obilí nejvhodnější podmínky. Následovaly další, nejdříve zejména nížinné regiony. Podle odhadů ministerstva zemědělství by letos měla celková plocha osetá obilovinami meziročně velmi mírně klesnout.

Výrazné oteplení v březnu dle Pýchy umožnilo zemědělcům začít se setím dříve, než se vzhledem k letošní dlouhé a tvrdé zimě původně očekávalo. Šéf Agrární komory Jan Veleba ještě v první polovině března odhadoval zahájení letošního setí obilí nejdříve na začátek dubna. Obiloviny se v České republice pěstují zhruba na 60 procentech ploch využívaných pro rostlinnou výrobu.

Ministerstvo odhaduje, že celkově by letos mělo být obilovinami oseto přibližně 1,50 milionu hektarů, zhruba o 29.000 hektarů méně než pro sklizeň v roce 2009. Zatímco loni na podzim vyseli rolníci 986.000 hektarů ozimých obilovin, o 33.000 ha méně než o rok dříve, u jařin očekává MZe naopak mírný nárůst zhruba o 4500 hektarů na 513.000 hektarů.

Nejvýraznější pokles předpokládají odborníci u ploch ječmene. Podle Pýchy je tento pokles důsledkem klesajících stavů prasat. Jarní ječmen je totiž významnou složkou krmných směsí pro ně. Naopak o více než 17.000 ha na 109.000 by měla narůst plocha kukuřičných lánů. Nejvýznamnější tuzemskou obilovinou dlouhodobě zůstává pšenice. Ta se bude letos pěstovat na více než 800.000 hektarech.

Letošní vydatná sněhová pokrývka dle MZe ochránila ozimy před poškozením mrazem. Na některých místech, například na Vysočině, byly však ozimy pod sněhem poškozeny plísní. Sníh zde ležel na polích zhruba tři měsíce. Část napadených porostů bude muset být zaorána a znovu oseta, čímž se pěstování prodraží.

Jakou plochu farmáři skutečně jařinami osejí, bude záležet na několika podmínkách. Kromě rozsahu osevu ozimů a možných zaorávkách v jarních období také na tržním uplatnění pěstovaných plodin. Ceny většiny zemědělských komodit jsou však stále rekordně nízké.

Za celý loňský rok klesla výkupní cena rostlinných komodit o 32 procent, z toho cena obilovin o 41 procent, olejnin o 35 procent. Podle Veleby by v důsledku toho mohl vzrůst počet farmářů, kteří nechají svá pole ladem, nic nevysejí a poberou pouze dotace na hektar zemědělské půdy, které pro ně představují jediný jistý zisk. Podle ministerstva zemědělství lze očekávat pokles osevních ploch máku, hořčice či brambor.

Loňská sklizeň obilovin dosáhla 7,832 milionu tun. Přes meziroční pokles o 6,4 procenta oproti roku 2008 patřila z historického hlediska mezi nejvyšší v historii země.

Plocha osetá řepkou pro letošní sklizeň meziročně vzrostla přibližně o pět procent na 371.252 hektarů, vyplývá z šetření ministerstva zemědělství. Podle odborníků je jedním z důvodů rozšíření řepkových polí novela zákona, který má zvýšit podíl objemu biopaliv v naftě a benzinu. Novelu v březnu schválili poslanci. V případě, že projde Senátem a posvětí ji podpisem prezident, měl by vstoupit v platnost k 1. červnu.