Na pozemkové úpravy do roku 2013 je připraveno přes osm mld. Kč

Ministerstvo zemědělství předpokládá, že na pozemkové úpravy, které upřesňují majetkové vztahy k půdě, půjde v letech 2010 až 2013 z domácích i evropských zdrojů celkem 8,25 miliardy korun. Potřeba by přitom bylo více než 13 miliard korun, vyplývá z údajů, které má ČTK k dispozici. Nedostatek financí je dle odborníků jedním z důvodů pomalého průběhu pozemkových úprav.

Hlavním zdrojem pro financování pozemkových úprav je státní rozpočet, z nějž mají být čerpány tři miliardy korun, 2,5 miliardy má poskytnout EU v rámci Programu rozvoje venkova. Dalšími významnými zdroji jsou Pozemkový fond ČR, Ředitelství silnic a dálnic a takzvané protipovodňové konto. V letošním roce je na pozemkové úpravy určeno dosud rekordních 2,3 miliardy Kč.

Majetkové vztahy k půdě v České republice jsou kvůli historickému vývoji v řadě případů nejasné, pozemkové úpravy to dávají do pořádku. V jejich rámci se zpřístupňují pozemky budováním nových polních cest, vznikají nové rybníky nebo je obnovována zeleň v krajině, čímž se omezuje půdní eroze, která každoročně působí mnohamilionové škody. Úpravy jsou využívány například také pro uspořádávání pozemků před výstavbou dálnic či železnice. Podle plánu ministerstva je prioritou zejména dokončení restitucí a vytyčování pozemků.

"I dvacet let po sametové revoluci je nutné stále připomínat, že čtyřicet let života v totalitním režimu dokázalo zásadně zničit po staletí se vyvíjející vztahy k půdě," uvedl dnes na semináři k problematice půdního fondu a jeho ochrany náměstek ministra zemědělství Oldřich Černoch.

Podle polistopadových odhadů měla být náprava majetkových vztahů dokončena do dvou let. Restituce se však výrazně protáhly a stále nejsou zcela hotovy. V současné době zbývá dokončit jedno procento z celkem 232.000 žádostí, které restituenti podali. "Ke konci roku 2009 bylo restituováno, tedy navráceno vlastníkům, přibližně jeden milion hektarů zemědělské půdy a 300 tisíc hektarů lesní půdy," uvedl Černoch. U téměř dvou milionů hektarů zemědělské půdy a půl milionu hektarů lesů byl navíc obnoven původní smysl vlastnictví, mimo jiné nadřazení vlastnictví nad užíváním tehdejšími JZD.

Navrácené pozemky jsou pro své staronové majitele dnes často nepřístupné. V důsledku vytváření velkých půdních ploch během intenzifikace zemědělství za uplynulého režimu se cesty rozoraly. Vlastníci se dnes nemohou ujmout výkonu svých práv, což znamená, že na svých pozemcích nemohou sami hospodařit a jsou tak v řadě případů nuceni ponechat je v nájmu, navíc nájemci, kterého si nemohou zvolit. Nápravu vlastnických vztahů komplikují také četné nepřesnosti v katastru nemovitost, zejména četné duplicitní zápisy, kdy jsou ke stejnému pozemku zapsáni dva vlastníci.

Dokončení pozemkových úprav bude dle odborníků trvat desítky let. Jejich údajně pomalý průběh má dlouhodobě řadu kritiků. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva situaci komplikuje kromě složitosti samotného procesu úprav také nedostatek financí.

V dubnu 2011 končí sedmiletý zákaz nákupu půdy cizinci, kterou Česko vyjednalo při vstupu do EU. Během této doby měly být dořešeny restituce a umožněno přednostní nabývání půdy místním občanům. Podle Černocha stát nejspíše podobně jako Maďarsko či Slovensko využije možnosti dané předvstupními smlouvami a požádá EU o prodloužení termínu o další tři roky.

"Je třeba konstatovat, že podmínky dosud nejsou srovnatelné, navíc cena zemědělské půdy u nás je velmi nízká a úplné otevření trhu by pravděpodobně stále mohlo způsobit řadu ekonomických otřesů," poznamenal.

Odborníci upozorňují, že navzdory zákazu prodeje půdy cizincům v pohraničních oblastech nových členských zemí už část půdy de facto patří cizincům, kteří ji koupili prostřednictvím nastrčených místních občanů.