MZe: V ČR je dosud evidováno přes 42.000 krajinných prvků

Agentury pro zemědělství postupně evidují takzvané krajinné prvky, na něž mohou farmáři od letošního roku čerpat dotace. K dnešnímu dni jich zaznamenaly 42.491, rozkládají se na celkové výměře kolem 2170 hektarů. Nejvíce krajinných prvků bylo dosud zaregistrováno na jihu Čech a v Královéhradeckém kraji, naopak nejméně na jižní Moravě a ve zlínském regionu. Novinářům to dnes řekli zástupci ministerstva zemědělství a kladenské agentury pro zemědělství a venkov.

Krajinné prvky, mezi něž patří například meze, travní porosty či remízky, byly dříve při intenzifikaci zemědělství často odstraňovány. "Krajinné prvky se zaregistrují a zemědělec na jejich plochu může brát dotace, jako by to byla zemědělská půda," uvedl náměstek ministra zemědělství Jiří Urban. Cílem je podle něj zabránit hlavně tomu, aby farmáři tyto útvary zmenšovali či likvidovali. Podotkl, že v novém systému už k tomu nemají motivaci, naopak pro ně může být výhodné prvky zakládat.

Podle odborníků mají krajinné prvky blahodárný vliv na životní prostředí. Kolik jich bude v ČR celkově zaregistrováno, zůstává otázkou. Agentury se nevydaly cestou překreslování leteckých snímků, ale pracují v terénu. "Takže ten zákres bude pomalejší, ale bude přesnější. A bude vždy projednán s vlastníky a uživateli," řekl Urban.

Novela zákona o zemědělství, která mimo jiné umožňuje získání podpory na plochu vnitřních krajinných prvků, nabyla účinnosti na podzim loňského roku. Související nařízení vlády definuje šest krajinných prvků - meze, terasy, travnaté údolnice, skupiny dřevin, stromořadí a solitérní dřeviny. Farmáři tak mohou ve spolupráci s místními agenturami pro zemědělství a venkov tyto krajinné prvky nechat zaevidovat. Vnitřní krajinné prvky, jež byly dosud z pozemků "vykresleny" a na jejichž plochu uživatel nepobíral žádnou podporu, se následně stávají součástí zemědělcem obhospodařované půdy.

Jako příklad Urban uvedl situaci na Kyjovsku, kde jsou spraše a kde se nevyplácí obhospodařovat vršky kopců, jež jsou prakticky bez ornice. Místo toho tam farmáři mohou vytvořit některý z krajinných prvků a čerpat na tuto plochu platby.

Krajinné prvky podpoří Evropská unie v rámci plateb vázaných na plochu. Mezi ně patří například přímé platby, dotace farmářům hospodařícím v oblastech se zhoršenými přírodními podmínkami či podpory na takzvaná agro-environmentální opatření, čili způsoby hospodaření šetrné k přírodě a krajině.

Celkové podpory oboru mají podle dřívějšího vyjádření ministerstva zemědělství letos dosáhnout 28,5 miliardy korun, přibližně o dvě miliardy méně než loni. Na nejvýznamnější zemědělskou dotaci, přímou platbu vyplácenou na hektar zemědělské půdy (SAPS), by letos mělo jít více než 17 miliard korun.

Přehled zaevidovaných krajinných prvků k 15. dubnu 2010: