Největší potenciál pro růst zaměstnanosti je na venkově

Rozhovor s „tváří venkova“, členem vedení Asociace soukromého zemědělství ČR a kandidátem ODS ve Středočeském kraji Josefem Stehlíkem

V myslích většiny lidí je český venkov spjat s intenzivní zemědělskou výrobou, která zajišťtuje jeho obyvatelům většinu pracovních míst. Je i dnes pro rozvoj venkova rozvoj produkčního zemědělství zásadní?

Rozvoj zejména vysokoprodukčního zemědělství pro rozvoj venkova zásadní není – spíše naopak. Velké zemědělské podniky musí v konkurečním boji mezi sebou maximálně snižovat náklady, což vede k neustálému poklesu počtu jejich zaměstnanců. Tyto podniky navíc v ČR čerpají velkou většinu dotací, které ale utratí v provozních nákladech, takže tyto peníze jsou fakticky z českého venkova vyvedeny pryč.

Kdo by tedy měl na venkově vytvářet pracovní příležitosti?

Kostrou se musí stát, stejně jako tomu bylo kdysi, venkovští statkáři – sedláci, dnes soukromí zemědělci. Tito lidé jsou majetkově spjati s místem svého podnikání, jsou vlastníci pozemků, jejich rody hospodařily na stejném místě často stovky let. Takoví lidé mají přirozeně největší zájem na rozvoji venkova, což je daleko širší pojem než rozvoj zemědělství. Zároveň se tito lidé chovají zodpovědně k přírodě a krajině, protože vědí, že mají povinnost předat jí v dobrém stavu svým potomkům. A aby jim tito potomci neutekli do měst za vyššími výdělky, mají také zájem na tom, aby mohli na venkově žít všichni plnohodnotný život a snaží se pro to vytvářet potřebné podmínky.

Jenže ty v řadě obcí, byť jsou v nich k vidění nově zrekonstruovaná obydlí, v současné době takové podmínky nejsou...

Právě proto je potřeba snížit podpory na zemědělskou produkci a naopak navýšit prostředky na rozvoj všech typů podnikání na venkově včetně činností, které zlepší stav krajiny například omezením rizik erozí, což mimochodem v důsledku přináší ochranu vlastnictví nejen soukromých vlastníků, ale i obcí a celé společnosti. V současné době existují na našem venkově obrovské rezervy v rekreačním potenciálu, rozvoji služeb s tím spojených, ale také třeba ve výrobě místních regionálních potravin a jejich prodeji na selském dvoře. To vše s sebou může přinést nové pracovní příležitosti a na podporu těchto aktivit je především nutné využít dotace jak z EU, tak z národních zdrojů. Osobně jsem přesvědčen, že největší potenciál pro růst zaměstnanosti je na venkově a zejména soukromí zemědělci by se měli stát jejími přirozenými nositeli. To není nic proti vysokoprodukčním zemědělským podnikům, které mohou samozřejmě využít programů pro rozšíření zemědělského podnikání o jiné aktivity také. Jejich hlavní rolí je ale spíše konkurenceschopná produkce zemědělských surovin k výrobě potravin.

Co považujete na programu ODS pro venkov oproti jiným stranám za jedinečné?

Zcela jistě je to daleko větší respekt k právům vlastníků, v případě zemědělství k vlastníkům půdy a lesních pozemků. Proto je nutné intenzivně pokračovat v realizaci komplexních pozemkových úprav a jako finanční zdroje využít všechny dostupné fondy nejen z resortu zemědělství. Výsledkem bude mimo jiné síť polních víceúčelových cest jako základ místní infrastruktury. Dokončené pozemkové úpravy jsou základem k řešení mnoha problémů. Například možnost vlastníků nakládat se svým majetkem je jednou z podmínek rozvoje venkova jako takového. Komplexní pozemkové úpravy jsou také nástrojem protipovodňové prevence a možností, jak zvýšit schopnost krajiny zadržovat vodu. To vše je v zájmu zemědělství, krajiny, obcí i celé společnosti.

Petr Havel