DPA: Zemědělské dotace EU šly i mrtvým Švédům a surfařské škole

Kolem 55 miliard eur (zhruba 1,4 bilionu korun) vyplatila loni Evropská unie na zemědělských dotacích. Prospěch z nich měli po celé Evropě nejen rolníci a mlékárny. Mezi příjemci peněz byly i sportovní kluby, církve a věznice, napsala agentura DPA.

Možná pěstují vězni na zahradě trestnice Niederschönenfeld v Bavorsku fazole - nebo jiné plodiny, které EU podporuje. Každopádně dostala tato věznice v roce 2009 z unijních zemědělských fondů téměř 45.000 eur. A nebyla jediná, 12 německých věznic vyinkasovalo dohromady přes 315.000 eur.

Z loňských zhruba 55 miliard eur zemědělských dotací vyplacených EU směřovalo do Německa téměř 7,5 miliardy eur. Miliony dostaly koncerny jako mlékárna Nordmilch, z unijních peněz se těšili i rolníci. Mezi příjemci se ale našli i mnozí, kteří mají se zemědělstvím jen málo společného. Vyplývá to z vyhodnocení údajů o příjemcích, které musí zveřejnit každá členská země EU.

Kromě věznic si na své přišly například i církve. Katolická zařízení obdržela zemědělské dotace ve výši nejméně 1,8 milionu eur, protestantská nejméně 2,3 milionu. Peníze šly církevním obcím, nadacím, klášterům a dokonce i mateřským školkám. Nejvyšší jednotlivou dotaci, bezmála 234.000 eur, dostala evangelická farnost Bützov v Meklenbursku-Předním Pomořansku.

Také sportovní svazy se těšily z peněz EU. Mezi příjemci v Německu se najdou hned tři golfové kluby, jeden svaz bezmotorového létání a jedna surfařská škola u Baltského moře. Její provozovatel zareagoval překvapením: "Až doteď jsem myslel, že to je regionální podpůrný program, který má posílit turistický ruch." Jeho podnik dostal 80.000 eur.

Nahlédnutí k jiným členským státům EU nabízí podobný obrázek. Největší díl dotací připadá zemědělským a potravinářským koncernům a velkým pozemkovým vlastníkům. "Není to prostě tak, jak tvrdí politici, že dotace by měly pomoci především drobným rolníkům," řekla Brigitte Alfterová z organizace Farmsubsidy. V té se sdružili novináři a pátrači z několika zemí k vyhodnocení všech údajů o příjemcích v evropském měřítku. Analýzu zveřejnili na internetu. Na špici se umístily čtyři podniky, které dostaly více než 100 milionů eur. Největší sumy připadly francouzskému zemědělskému gigantu Tereos (178 milionů eur) a společnosti Saint Louis Sucre (144 milionů eur).

Po celé Evropě se vyskytuje i bezpočet pochybných příjemců. Ve Švédsku prý dostali zemědělské dotace dva století rolníci, prošetřením členů Farmsubsidy se pak zjistilo, že oba zemřeli. V Dánsku vyinkasoval peníze biliárový klub (na pivo a nealkoholické nápoje) a spolek harmonikářů. V Nizozemsku si zemědělskými dotacemi pomohly rychlobruslařský stadion, amsterdamské letiště Schiphol a amatérský fotbalový klub Sint Maarten. "Bizarních případů je celá řada," říká Alfterová. "Jsou pádným důkazem toho, jak je důležité jednat o celkové koncepci zemědělských dotací EU," dodala. Farmsubsidy chce podnítit veřejnou debatu k reformě společné zemědělské politiky po roce 2013.

Jak nutný je tlak na transparentnost, to ukazuje jednání některých států EU. Přestože jsou povinny zveřejňovat úplné údaje, Francie, Řecko, Kypr, Itálie a Portugalsko je dodaly jen částečně. Británie pak rovnou všechna data zadržela až do parlamentních voleb.

Utajeny nezůstaly údaje z Bulharska. Listy tam informují o tom, že sedmadvacetiletá dcera bývalého náměstka ministra zemědělství Dimitara Pejčeva dostala z programu pro rozvoj venkova 1,6 milionu eur. A co je zvlášť pikantní: do kompetence jejího otce spadaly v té době všechny evropské programy ministerstva.