Z Mattoniho Kyselky zůstaly ruiny, jen stáčírna stále prosperuje

Obec Kyselka proslavil Heinrich Kaspar Mattoni coby investor do tamních lázní a výrobce minerální vody. Sto let od Mattoniho úmrtí se obec dále rozvíjí, daří se i firmě Karlovarské minerální vody (KMV), která minerálku využívá jako obchodní produkt. Ovšem lázně, které byly ještě na počátku 20. století považovány za jedny z nejkrásnějších v Evropě, jsou v troskách. Podle starosty Josefa Janáta to zavinila nepodařená privatizace po roce 1990. Za největší problém, který vedl k zániku lázní a jejich dezolátnímu stavu, Janát považuje oddělení stáčírny od lázeňské části při privatizaci. Stáčírnu získali podnikatelé z Itálie a změnily ji v ziskovou firmu. Lázeňské objekty ovšem podle starosty padly do rukou spíše spekulantů, než seriózních podnikatelů. "Vystřídala se řada majitelů, ale jediným výsledkem je, že jsou v podstatě na odpis. Současný vlastník se sice snaží dát věci do pořádku, ale těžko říci, zda uspěje," uvedl.

Zástupci KMV se nechtějí k problematice lázeňských objektů vyjadřovat. V minulosti uvedli, že nemohou zasahovat do cizích vlastnických práv. Starosta Janát jim v podstatě dává za pravdu a vztahy mezi obcí a stáčírnou považuje za korektní a neutrální. Podotkl, že asi těžko po KMV může někdo chtít, aby investovaly do majetku, který jim nepatří. "Je to složité, nelze ale říci, že za stav lázní mohou KMV. Zákony porušovali ti, komu lázně patřili, a nikdo s tím nic neudělal," poznamenal starosta.

Současní vlastníci zchátralých lázní, firma C.T.S. Duo, má představy, jak alespoň část objektů zachránit. Chybí ji ale k tomu to nejpodstatnější, a to peníze. Snaží se proto získat různé investory a zainteresovat je na záchraně lázní. Už jednou svolala jednání u kulatého stolu za účasti různých subjektů a chystá ho znovu, uvedl jednatel C.T.S. Duo Petr Dostál. "Sami na záchranu lázní nestačíme. Brali bychom jakéhokoliv investora, jehož záměr je seriózní. Dosud se ale žádný takový neobjevil," řekl Dostál.

Projekt na záchranu bývalých lázní v Kyselce jako celku je podle Dostála vzhledem ke značným nákladům (zhruba jedna miliarda korun) nereálný. Proto C.T.S. Duo chystá studii, jenž by zachovala alespoň ty nejdůležitější stavby v areálu. Vedle muzea lázeňství Karlovarského kraje by tak v Kyselce mělo vzniknout i turistické centrum, uvedl. "Chtěli bychom, aby se letos povedlo zahájit alespoň územní řízení. Jednáme o dotacích, s kým se dá. Oslovili jsme i Karlovarský kraj," dodal.

Právě Karlovarský kraj nyní rozvířil pomyslný prach usedající na troskách lázeňských objektů, jejichž stav se stále zhoršuje. Uplynulá zima jim vzala další dvě střechy. Hejtman Josef Novotný nabídl při návštěvě Pekingu čínským investorům, jestli by se o záchranu Kyselky nepokusili. "Až firma C.T.S. Duo předloží studii o současném stavu nemovitostí, zajistí kraj zprostředkování kontaktů a zahájení jednání s čínskými investory. Podnikatelé z Pekingu se o Kyselku zajímají," uvedla mluvčí kraje Jana Pavlíková.

Lázně získal jako první po roce 1990 podnikatel Karel Franta z Prahy. Poté je převedl na Friedericha Beckera z Německa. Toho později zatkla policie za podvody. Předtím ale prodal lázně Udo Markardovi z Bad Kisingenu, který byl v Německu odsouzen za závažné trestné činy. Od Markarda koupil zpustlou Kyselku Dagestánec Šamil Chalitujev a sliboval do ní stamilionové investice. Muž ale zbankrotoval, než projekt stačil uskutečnit. Prodej bývalých dětských lázní formou licitace se pak konal celkem třikrát. Poprvé nebyl žádný zájemce, podruhé je vydražila za 30 milionů korun firma Rukua, ovšem nezaplatila do stanoveného termínu. Při třetím prodeji v lednu 2006 uspěla C.T.S. Duo se 16,5 milionu korun. Objekty převzala zdevastované a na zajišťovací práce vynaložila asi devět milionů korun. Orgán památkové péče magistrátu města Karlovy Vary nyní vydal nařízení a uložil v něm C.T.S. Duo, aby v Kyselce provedla další nezbytné zabezpečovací práce.