Poptávka po křimickém zelí oproti roku 1989 neklesla

Křimické kysané zelí se jako jeden z mála zemědělských výrobků prodává stejně jako před rokem 1989, navíc trvale s mírným ziskem. Sto let fungující Zelárna Jaroslava Lobkowicze v Křimicích, jedna z největších výroben v zemi, nakupuje hlávky od sedmi farmářů z okolí. Zelí stále zraje v modřínových kádích a ušlapávají ho ženy v bílých holínkách, řekl ČTK vedoucí výroby Otakar Drnka.

"Kádě z modřínového dřeva už používáme jenom my. Na zelí jsou nejlepší," dodal. Kvalita a chuť je kromě nich daná složením půdy v oblasti, klimatem a stálou teplotou ve sklepích bývalého pivovaru, kde jsou obří nádoby zapuštěné do podlahy. Každý rok zpracuje firma 1400 až 1500 tun zelí, které upěchované v kádích zraje čtyři až šest týdnů. Pracovníci tak musejí očistit, nakrouhat a ušlapat za sezonu přes 500.000 hlávek. "Přirozený kvasný proces probíhá ideálně díky lehkému šlapání. Při pěchování mechanickými měchy se hmota rozbije a už to není ono," dodal Lobkowicz.

Zelárnu získal rod Lobkowiczů v restituci v roce 1994. Přes sezonu tam pracuje 30 až 40 lidí, mimo ni deset. Zelárna, která nepěstuje vlastní hlávky, dává práci sedmi okolním farmářům a jejich rodinám, tedy dalším 50 lidem. Zemědělci pěstují zelí na 35 hektarech kolem údolí řeky Mže. Na metru čtverečním vyrostou dvě tři hlávky.

Ekonomickou krizi firma nepociťuje. "Zelí a brambory jdou pořád stejně. Je to poměrně laciné zboží, navíc zdravé," dodal Lobkowicz. Podle Drnky je stále stejně v oblibě tradiční české jídlo "vepřo-knedlo-zelo", poptávku si drží také saláty z kysaného zelí.

Zelárna, jediná na západě Čech, nenakupuje polské ani německé hlávky, ale pouze zelí z Křimicka, Radčicka a Malesicka. "Do obchodů na Plzeňsku jde zelí z Polska, středních Čech a Moravy, ale tady nikdo jiné než od nás nechce, protože křimické je nejznámější," dodal Drnka. Podle něj mohou být sice konkurenti cenově níže, ale firmě to žádný pokles odbytu nezpůsobuje, protože zájem je trvale stejný.

Zelí z Křimic se ale často neobjevuje v obchodech, protože firma ho dodává jen velkoobchodníkům se zeleninou, kteří se netlačí do řetězců. Spotřeba po revoluci nijak neklesla, dodal Drnka. Letní zelí se sklízí v září, pozdní hlávky v listopadu a prosinci.

Lobkowiczova farma spravuje 850 hektarů zemědělských ploch, z toho 650 ha má v pronájmu od 90 vlastníků. Pěstuje pšenici, hrách, ječmen a řepku, která se jako jediná dala z loňské sklizně prodat se ziskem. Dále nabízí okrasné dřeviny a potřeby pro zahrádkáře.