Akademici: V bezzásahových zónách se Šumava spontánně obnovuje

Zásadní podmínkou pro uchování Národního parku Šumava je ponechání určité části jeho území přirozenému vývoji. K tomuto závěru dospěla Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR, podle níž ponechání prvních zón v bezzásahovém režimu jasně ukazuje, že v posledních letech se les v místech odumřelých horských smrčin spontánně obnovuje. ČTK to dnes sdělil předseda komise Radim Šrám.

"Snahy o manipulaci s porosty v bezzásahové zóně nikdy nepovedou ke vzniku přirozených stanovišť. Taková činnost představuje pouze plýtvání penězi," vysvětlil Šrám s tím, že člověk neumí vytvořit přirozené ekosystémy. Přírodní hodnoty parku navíc ohrožují podle něj i neustále změny ve strategii ochrany parku a v postojích k jeho hlavním problémům.

Členové komise proto doporučují zajistit dlouhodobou kontinuitu strategie, která umožní zachovat v parku dostatečně velké území bez zásahu člověka. Kůrovec by pak podle nich měl být rychle a efektivně likvidován jen v zásahových zónách, což je 80 procent území parku. Současně by měl být dokončen plán péče národního parku. Správci parku by přitom měli respektovat stanoviska založená na vědeckých poznatcích, nikoliv na individuálních politických záměrech, uvedl předseda komise v souvislosti s diskusí, kterou nedávno otevřela Strana práv občanů - zemanovci.

Zemanovci jsou přesvědčeni, že situace na Šumavě je katastrofální, proto podali trestní oznámení na exministry životního prostředí a bývalého a současného ředitele správy parku. Podle názoru strany se chybným rozhodováním podíleli na obrovských škodách na šumavských lesích a přírodě. Zemanovci také žádají, aby policie prověřila, zda nebyly zneužity státní dotace a zda nebyl na Šumavě porušován lesní zákon.

Vedení parku k tomu ale vydalo prohlášení, ve kterém mimo jiné uvádí, že za doby, kdy byl Miloš Zeman premiérem, byly vykáceny porosty a vytvořeny holiny převážně ve vyšších polohách Šumavy nad 1100 metrů nad mořem v pásu horských smrčin. Ty pak byly po otevření lesa zničeny orkánem Kyrill a oslabené lesy byly napadeny kůrovcem.

Na popud zemanovců bude ve středu jednat o ochraně přírody i ekonomickém rozvoji Šumavy ministryně životního prostředí Rut Bízková. Ve Zdíkově na Prachaticku se sejde se zástupci krajů, obcí, podnikatelů, turistických svazů a odborníky na ochranu přírody.

Spory o hospodaření na Šumavě souvisejí s kůrovcovou kalamitou a snahou ekologů v parku co nejméně zasahovat do přírodních procesů. Na Šumavě byly proto vymezeny bezzásahové zóny, což jsou přírodovědně nejcennější oblasti. V dalších ale s kalamitou bojují. Loni bylo na Šumavě vytěženo rekordních 299.000 metrů kubických dřeva napadeného kůrovcem.