Chladné jaro na Vysočině zdržuje práce na polích, je i méně medu

Letošní chladné a deštivé jaro na Vysočině zdržuje práce na polích. Ještě nemohlo být dokončeno sázení brambor a vázne sklizeň krmných plodin. Počasí škodí i včelařům, kteří mají velmi málo prvního světlého medu. Z dnešní ankety ČTK vyplynulo, že s dosavadním vývojem jsou naopak docela spokojeni lesníci, protože se zpomalil rozvoj škůdce kůrovce. Vlhko prospívá i zalesňování.

Zemědělci na Vysočině jsou největšími pěstiteli brambor v Česku - z loňských zhruba 28.700 hektarů polí jich byla na Vysočině přibližně třetina. Hlízy bývají obvykle v brázdách do 10. května. V polovině letošního května ještě nebyla v kraji osázena asi třetina plánovaných ploch. Situace se od té doby o něco zlepšila, ale sázení ještě není ukončeno.

"Pořád jsou podle mého odhadu minimálně desítky hektarů, které je potřeba osázet," řekl Josef Králíček, tajemník Ústředního bramborářského svazu ČR. Podle něj se v minulosti sázení takhle protáhlo jen výjimečně. Mokro není dobré ani pro brambory na poli. "Ideální je, když mohou být nasázeny do sušší země," vysvětlil Králíček.

Podle ředitele žďárské agrární komory Václava Špačka také vázne sklizeň zelené hmoty na siláž. U porostů na polích hrozí rozvoj houbových chorob. "Je problém něco ošetřit. Pokud už se na pole dá zajet, vzniknou tam velké koleje," doplnil.

S letošním jarem nejsou spokojeni ani včelaři. "Je to špatné, včely nemůžou létat. Takže řepka odkvetla, prakticky z ní nic není, ovocné stromy taky tak," konstatoval Jiří Urban ze Světlé nad Sázavou, jemuž patří včelí farma s 200 včelstvy. Medu je podle něj zatím velmi málo a mají ho jen chovatelé se silnými včelstvy.

Deštivé jaro ale pomáhá snižovat škody způsobené kůrovcem v lesích. Na Vysočině se loni tento škůdce vyskytoval ve zvýšené míře a v lesích na Ledečsku byla dokonce kůrovcová kalamita. Kůrovec však potřebuje sucho a teplo. Deště prospívají také stromkům z jarní výsadby, lépe se ujmou, uvedl František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR. Kolem stromků se ale bude muset víc sekat tráva. Někdy to stačí jednou za léto, letos to bude dvakrát i třikrát, odhadl Kučera.