Produkce českých jatek se stále prudce snižuje

Produkce českého masného průmyslu se rok od roku snižuje, vyplývá z aktuálních údajů Českého statistického úřadu. Zatímco před 20 lety bylo na tuzemských jatkách ročně poráženo přes pět milionů prasat, loni to bylo téměř o dva miliony méně. Ještě výraznější pokles nastal u hovězího. Počet poražených zvířat se z více než jednoho milionu na začátku 90. let minulého století snížil loni na necelých 290.000 kusů.

Řeznické řemeslo má přitom v českých zemích dlouhou tradici. První zmínky o existenci řeznického cechu pocházejí již ze 12. století. Zpracovatelé masa si dnes připomínají sedmisté výročí ode dne, kdy jim český král Jan Lucemburský udělil historická privilegia.

"Za posledních dvacet let došlo v našem oboru ke značným změnám. Zejména se zcela změnila vlastnická struktura v oboru. Nastal soumrak velkých masokombinátů, a to zejména v jejich činnosti v oblasti porážek a naopak nastal prudký rozvoj malých a středních firem," uvedl dnes předseda Českého svazu zpracovatelů masa Jaromír Kloud.

Řada tradičních firem, mezi nimi například velký pražský masokombinát Písnice či závod v Chebu, ukončila v uplynulých letech výrobu. Letos v únoru přestal vyrábět druhý největší zpracovatel masa v Plzeňském kraji, Šumavský masokombinát Klatovy.

Přeživší masokombináty i nově vzniklé firmy se v současnosti slučují do velkých celků schopných obstát v konkurenčním boji na otevřeném unijním trhu se zahraničními giganty. Největším tuzemským zpracovatelem masa jsou v současné době Kostelecké uzeniny patřící koncernu Agrofert Holding. Jejich pozice na trhu by měla v nejbližší době ještě posílit. V květnu majitel Agrofertu Andrej Babiš informoval, že od Energetického a průmyslového holdingu kupuje masokombináty Krahulík - Masozávod Krahulčí a Kmotr - Masna Kroměříž. Již delší čas se spekuluje o tom, že na prodej jsou také další velké tuzemské závody.

Vedle několika málo spojujících se velkých podniků se podle Klouda stále rozvíjí kategorie malých a středních řeznictví, věnujících se výrobě místních specialit a jejich lokálnímu prodeji.

"Myslím, že tímto uspořádáním se dostáváme k modelu, který si udrží svou pozici i v evropském rozměru a zajistí i do budoucna, že budeme ve výrobě uzenin stále patřit mezi evropskou špičku a že budeme v Česku konzumovat převážně uzeniny z vlastní produkce," míní Kloud.

Tuzemská spotřeba masa se podle statistik po propadu na začátku 90. let minulého století v posledních letech stabilizovala a Češi ho jedí celkově kolem 80 kilogramů ročně. Nejoblíbenějším zůstává vepřové, které se na celkové spotřebě podílí zhruba z poloviny. Již od doby před vstupem země do EU není Česká republika v této tradiční komoditě soběstačná a záporné saldo zahraničního obchodu s vepřovým se rok od roku prohlubuje.

Zpracovatelé ve snaze získat co nejlevnější surovinu pro další výrobu stále více masa nakupují v ostatních unijních státech. Podle odhadů by v letošním roce mohla už více než polovina v zemi prodaného vepřového pocházet z dovozu.

Řezníci si dnes slavností v prostorách pražského magistrátu připomínají den, kdy se v roce 1310 jejich jen sekyrami ozbrojení pražští předchůdci postavili na stranu české šlechty, rozehnali žoldnéře u šlechty nepopulárního krále Jindřicha Korutanského a rozbili městskou bránu. Díky pomoci řezníků se tak nový král Jan Lucemburský s Eliškou Přemyslovnou dostali do hlavního města.

Za tento statečný čin členům řeznického cechu udělil král Jan nový cechovní znak. Řezničtí mistři a tovaryši navíc dostali privilegium práva nastupovat v průvodu naproti králi v čele všech řemesel.

"Přejme si, aby při oslavách za dalších sto let bylo nejenom na co vzpomínat, ale hlavně, aby v té době přítomnost a budoucnost našeho řemesla existovala. Naše budoucnost bude taková, jakou si ji nyní připravíme," uzavřel Kloud.

Vývoj porážek jatečných prasat a skotu v ČR