Experti kontrolují stav hrází 32 jihočeských rybníků

Experti preventivně zkontrolují stav hrází 32 jihočeských rybníků v povodí řeky Lužnice a Nežárky až k soutoku řek ve Veselí nad Lužnicí. Do září probádají speciálními metodami bez mechanických zásahů celkem 160 kilometrů, mezi nimi i hráz největšího českého rybníka Rožmberk. Na protipovodňový projekt získal Jihočeský kraj téměř deset milionů korun z takzvaných norských fondů. Novinářům to dnes řekla vedoucí oddělení vodního hospodářství kraje Hana Zahradníková.

"Rybniční hráze, které vznikaly před mnoha sty lety, byly stavěny v údolích z místních materiálů, s větším nebo menším obsahem písků a štěrků. Snažíme se najít místa anomální, potenciálně riziková, kudy mohou vést průsakové cesty. Zkoumáme v místech spodních výpustí, zda tam voda podél potrubí nemohla vymlet nějakou kavernu a nemůže dojít k destrukci hráze," popsal vedoucí terénních měření Miloslav Veselák. Pokud se při rychlém měření zjistí nějaké závady, následují další detekční metody, které závažnost anomálie vyhodnotí, následně uloží termíny sledování místa a případně nápravná opatření. Veškerá opatření budou uložena do databáze přístupné vlastníkům i vodohospodářům.

Do projektu bylo zařazeno 16 ze 488 rybníků, jež obhospodařuje Rybářství Třeboň. Největším z nich je Rožmberk o 647 hektarech, nejmenším rybník Potěšil, jenž má výměru 75 hektarů. Vlastníci mají ze zákona povinnost zabezpečit technicko-bezpečnostní dohled na všech vodních dílech. Na významných rybnících, které zadržují nad milion kubíků vody je to dvakrát ročně. "Jsme si vědomi, že funkce rybníků není jen rybochovná, ale významně vodohospodářská, což se potvrdilo zejména při povodních v roce 2002. Měření chápeme jako nástavbu pro náš technicko-bezpečnostní dohled," uvedl Josef Malecha z Rybářství Třeboň.

Připomněl, že většina třeboňských rybníků vznikala v 16. století a i když k nim stavitelé jako Štěpánek Netolický a Jakub Krčín přistupovali velice zodpovědně, využívali materiál, který byl v dosahu rybníků. Většina hrází je sypaných. V historii pak docházelo k zásahům do hrází, o nichž neexistují žádné záznamy. "Tato měření nám pomohou analyzovat některá místa, aniž bychom museli rozkopat hráz, pomohou nám například najít výpustní zařízení, která zanikla, ale zůstala v hrázi zachovaná," uvedl Malecha.

Pokud projekt upozorní na některé závažné poruchy, budou muset správci vodních děl usilovat o dotace, z vlastních zdrojů podle Malechy na nákladnou obnovu nemají dostatek peněz. Rybářství Třeboň tak od roku 2002 za pomoci národních dotací investovalo ve čtyřech etapách do obnovy Rožmberku celkem 97 milionů korun, přičemž účast vlastníka byla 20 procent.