Počet bobrů v Českém lese je stabilní, zřejmě už se nezvýší

Stabilní zůstává v posledních letech počet bobrů na území Českého lesa. Zatímco v 90. letech minulého století, kdy se na území poprvé dostali z Bavorska, tam žilo jen pár rodin, nyní jich je 44. Počet se už výrazně zvyšovat nebude, protože bobři již obsadili veškerá vhodná teritoria. ČTK to řekla zooložka Petra Cehláriková z Chráněné krajinné oblasti Český les. Ode dneška se lidé o těchto hlodavcích dozvědí víc díky výstavě v tachovském Muzeu Českého lesa.

"Výstava podává základní informace o potravě bobrů, jejich obydlí, rozmnožování, ochraně, výskytu v České republice a podobně. Součástí expozice je ukázka jejich biotopu, okusů, hráze," uvedla Barbora Nováková ze Správy CHKO Český les. Od září pak lidem správa oblasti nabídne přímo v terénu novou stezku, jejíž součástí bude bobří pozorovatelna.

Podle Cehlárikové se bobři do Českého lesa dostali z Bavorska, kde byli v 60. letech minulého století uměle vysazeni. Základ jejich populace se nachází na Kateřinském potoce. "V Českém lese jsou stabilně od roku 1992. Populace se v prvních letech zvyšovala jen velmi pomalu," uvedla. Ročně přibývají jedno až dvě teritoria a jinde zase mizí. Bobří rodina má v průměru pět členů.

Bobři mají silné autoregulační mechanismy. "Podle toho, jak je velká nabídka potravy, mají velké teritorium. Hájí si ho a udržují. Žijí v rodině, základ tvoří monogamní pár. Potomci jsou ze dvou až třech generací, společně obhajují teritorium, staví si nory, potřebují-li, postaví si hráz," dodala zooložka. Hranice si značí pachovými značkami. Pokud se jim do teritoria dostane jiný jedinec, vyhání ho. Mladí bobři si musí sami najít vhodné teritorium nebo vyhnat majitele již obsazeného. Nenajdou-li místo, zahynou.

Bobři jsou limitováni vodou, musí být v její blízkosti. Východ ze své nory, hradu je vždy pod vodou. Mají-li nedostatek vody, staví si hráz. "Kvůli tomu se ale často například zaplavují okolní pozemky. Velký problém je i v tom, že osidlují rybníky, kde narušují hráze," uvedla zooložka. Činnost bobra ale podle jejích slov není jen škodlivá. Je i pozitivní pro krajinu, která byla v minulosti odvodněna. "Vrací do ní zpět vodu. Díky tomu se mohou v zatopených plochách množit obojživelníci, čolci. Zvyšují biodiverzitu krajiny," dodala.

Na území Plzeňského kraje je 77 rodin bobrů, silná populace je také na Všerubsku u Domažlic. V celé ČR se odhaduje kolem 450 rodin bobrů, nejvíce je jich na Moravě. Výstava s názvem Zaostřeno na bobra potrvá v Tachově do 30. září.