Lesníci v okolí Národního parku Šumava prozatím nápor kůrovců zvládají

Odchyty kůrovců ve vlnách oteplení potvrzují to, čeho se vlastníci a správci lesů v okolí NP Šumava báli. Přemnožený kůrovec se z národního parku začíná masivně šířit do okolí. Prozatím se situaci daří zvládat, ale další vývoj je nejistý.

Lesy České republiky, s.p., za první pololetí zpracovaly celkem 76 tisíc m3 napadených stromů při zůstatku 6 tisíc m3, který je průběžně zpracováván. Fakticky to znamená, že v důsledku „intenzívní“ ochrany lesa proti kůrovcům nikde nevznikají rozsáhlé holiny. Systém je nastaven tak, aby nalezené kůrovcové dříví bylo zpracováno a asanováno nejpozději do 14 dní od zadání prací. „Současně rojící se kůrovce odchytáváme do dostatečného počtu lapáků a lapačů. V letošním roce tak již bylo rozmístěno více než 200 tisíc lapáků a více než 50 tisíc lapačů. To umožňuje účinně bránit vzniku kůrovcové kalamity za předpokladu, že les není ohrožen přemnoženými kůrovci z lesů okolních vlastníků,“ poznamenává výrobně technický ředitel Lesů ČR Vladimír Krchov.

Kromě problematických lesů drobných vlastníků, kteří často nemají kapacity na včasné zpracování kůrovcem napadeného dříví, patří mezi největší zdroje kůrovců v současnosti Národní park Šumava, kde se již v loňském roce nacházelo celých 20 % kůrovců z celé České republiky. Dle údajů, které správa parku zveřejnila k 20.6.2010, bylo od počátku roku na území NP zpracováno 38 tisíc m3, ale dalších 42 tisíc m3 má v evidenci určeno ke zpracování. Na rozdíl od minulých dvou let však správa NP nezveřejnila, jak velký objem stromů je napaden v tzv. bezzásahových zónách. Tyto zóny jsou přitom vymezeny i v bezprostřední blízkosti hranic NP a přímo tak sousedí s lesními porosty jiných vlastníků. Vzhledem k tomu, že správa parku v těchto zónách proti kůrovci žádná opatření nečiní, kůrovec se z těchto bezzásahových zón masivně šíří i do lesů v okolí národního parku. „Může se proto stát, že na kůrovce z NP doplatí dospělé stromy v okolí parku, čímž vzniknou rozsáhlé holiny, které nechceme,“ říká vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR Ladislav Půlpán. „Dopředu proto říkáme, že nechceme ani suchý les ani holiny a uděláme pro to všechno, co bude v našich možnostech. Zázraky ale neumíme. Proto se ohrazujeme proti případným názorům ochránců přírody, že v národním parku jsou alespoň suché lesy, ale u Lesů ČR je vykácený les,“ dodává generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora.

S Národním parkem Šumava sousedí organizační jednotky Lesů ČR - Lesní správa Železná Ruda a Lesní závod Boubín. Výměra lesů těchto organizačních jednotek představuje 35 tisíc hektarů, což je cca 2/3 rozlohy lesů v NP Šumava. Podobně jako NP Šumava, postihla i tyto organizační jednotky kalamita Kyrill v rozsahu 592 tisíc m3. V loňském roce zde bylo zpracováno 46,7 tisíc m3 nastojato napadených kůrovcových stromů (19 % obvyklé roční těžby). V letošním roce již bylo rozmístěno celkem 15 600 lapáků a lapačů a počty se průběžně dle potřeby navyšují. Důsledná opatření se proto vyplácí. Na lokalitách vzdálených od NP Šumava jsou kůrovcem napadeny buď jednotlivé stromy nebo skupinky stromů a holiny v důsledku řádění kůrovců nevznikají.

V Hradci Králové, 8. července 2010

Zbyněk Boublík

tiskový mluvčí LČR, s. p.

Tel.: 724 813 301

E-mail: Boublik@lesycr.cz

Poznámky pro editory:

Státní podnik Lesy ČR obhospodařuje více než 1,3 milionu hektarů lesního majetku (což představuje šestinu plochy ČR a zhruba polovinu lesů v ČR) a pečuje o téměř 20 tisíc kilometrů vodních toků (tj. přibližně o čtvrtinu délky vodních toků a bystřin v ČR).

Podnik ročně vytěží v průměru 7 až 8 milionů m3 dřeva.

Lesy ČR jsou držiteli Osvědčení o účasti v regionální certifikaci lesů systémem PEFC na celé výměře spravovaného lesa. Uvedené osvědčení je dokladem, že LČR v lesích hospodaří v souladu se schválenými standardy trvale udržitelného hospodaření.

Kůrovci (na smrku lýkožrout smrkový, lýkožrout severský, lýkožrout menší a lýkožrout lesklý) jsou brouci o velikosti 1,5 – 4,5 mm žijící v lýku. Všechny druhy jsou přirozenou součástí ekosystému; cílem obrany proto není je vyhubit, ale udržovat v bezeškodném množství – tzv. základním stavu. Jestliže tento stav přestane být lesníky udržován a dojde k přemnožení kůrovců do tzv. kalamitního stavu, výsledkem mohou být stovky hektarů napadeného a následně suchého lesa a s tím spojené ekologické a ekonomické škody značného rozsahu. Kůrovci se obvykle začínají rojit okolo 20. dubna, záleží však na počasí. Platí, že čím nižší nadmořská výška, tím rychlejší vývoj kůrovci obvykle mají, a tím jsou i nebezpečnější (na horách 1 –2 generace za rok, v nižších polohách 2 –3).

Lapák: Položený kmen, zpravidla přikrytý větvemi, určený k odchytu kůrovců. Kácí se obvykle na pokraji porostu v místě asanovaných stromů (tzv. kůrovcových ohnisek). Kůrovce nezahubí, ale odchytává. Proto se musí pečlivě pozorovat a včas asanovat – odvézt z lesa nebo odkornit. Tato metoda se úspěšně používá již téměř 200 let.

Lapač: Past určená k odchytu kůrovců za pomoci umělého feromonu, který láká samičky i samce brouka. Feromonové odparníky se musí vyměňovat přibližně po osmi týdnech, tj. třikrát za sezónu. Lapače se instalují na volnou plochu 10 až 20 metrů od smrkového porostu. Metoda se úspěšně používá od počátku 80. let minulého století.