Kmínových polí je letos na Vysočině dvojnásobek díky oživení cen

Rozloha kmínových polí na Vysočině se v tomto roce skoro zdvojnásobila na 901 hektarů, přispělo k tomu loňské oživení výkupních cen. Pěstování tohoto koření se podle Českého statistického úřadu podstatně zvýšilo i v celé zemi. Na Vysočině, která tradičně produkuje nejvíc kmínu v Česku, se nachází 23 procent polí. V těchto dnech začíná sklizeň kmínu na Třebíčsku. Většina úrody by měla být pod střechou do konce měsíce.

Pěstování kmínu se pohybuje ve vlnách podle vývoje výkupních cen, vysvětlil předseda sdružení Český kmín Josef Kameník. Počátkem 90. let zabíral kmín v Česku i přes než 6000 hektarů, ale pak plochy klesly, protože zemědělci dostávali málo zaplaceno. V některých letech ceny za kilogram klesly až k 17 korunám. Před rokem se však výkupní ceny pohybovaly mezi 35 až 45 korunami. Kmínová pole v zemi se zvětšila skoro o 90 procent na letošních 3670 hektarů.

Podle Kameníka by se ceny za letošní sklizeň mohly udržet na loňské úrovni. Kmínu sice bude víc než před rokem, ale farmáři ho nemusí prodávat hned, protože se dá dobře skladovat. Na vývoj cen bude mít vliv i export. "Zájem o kmín je na východě i na západě, ale hledáme schopné obchodníky. Dva největší z minulých let skončili," poznamenal Kameník. Kmín se dosud vyvážel například do Polska, Rakouska, Ruska a Nizozemí.

Kvalitní kmín se pěstuje jako dvouletá plodina. "Velkou tuzemskou konkurenci nám teď dělá používání jednoletého kmínu, který má podstatně nižší obsah silic, ale který obchodníci zneužívají k tomu, aby mohli nasadit nízkou cenu," poznamenal Kameník. Dodal, že jednoletý kmín se na polích vyskytuje, přestože v Česku není žádná taková odrůda registrovaná.

Udržet tradiční pěstování kmínu v Česku má pomáhat i chráněné zeměpisné označení Český kmín. Sdružení Český kmín ji v Bruselu získalo před dvěma lety. Uspělo díky tomu, že se podařilo prokázat vysokou kvalitu tuzemské produkce. Balený kmín s ochrannou značkou už dodává do obchodů česká firma Benkor.

Podle Kameníka je ale prosazování značky na trhu obtížné kvůli tomu, že většina kořenářských firem má zahraniční majitele. Problémy způsobuje i to, že nejsou peníze na výzkum a registraci chemických prostředků potřebných při pěstování kmínu. Pravidla pro získání ochranné značky proto splňuje jen menší část pěstitelů.