Nejčastější odrůdou vína v Rakousku je veltlín, vinic ale ubývá

Pokud člověk dostane chuť na víno z Rakouska, nejčastěji si bude moci dát buď bílé Veltlínské zelené, nebo červené Zweigeltrebe. To jsou totiž nejrozšířenější odrůdy, které na vinicích v alpské republice rostou. Pěstování červeného tu získává v poslední době na oblibě. Vinohradů s bílými sortami naopak výrazně ubývá. Zmenšuje se i celková plocha rakouských vinic. Za posledních deset let se jich zrušilo na 2400 hektarů, tedy šest procent. Vyplývá to z aktuálních údajů rakouského statistického úřadu.

Zatímco v roce 1999 zabíraly vinohrady v Rakousku plochu přes 48.500 hektarů, loni to bylo asi 45.100 hektarů. Podle statistiků "zvlášť drasticky" poklesl počet zemědělských vinařských podniků. Zatímco před deseti lety se jich věnovalo pěstování vína v Rakousku přes 32.000, loni jich bylo o zhruba 12.000 méně. Ubylo jich tedy o 37 procent.

V alpské republice zmizely za poslední desetiletí hlavně vinice s bílými odrůdami. V roce 1999 zabíraly plochu přes 36.100 hektarů, loni zhruba 29.500 hektarů. Jejich plocha se tak skoro o pětinu zmenšila. Mnozí vinaři přešli na červené sorty. Ty rostou nyní na více než 15.500 hektarů. Před deseti lety to bylo ani ne 12.400 hektarů.

"Trend směrem k červenému vínu v posledních letech výrazně zesílil," uvedl statistický úřad. Příčinou podle něj může být mimo jiné špatné počasí a škody, které způsobil mráz, ale také vinařská reforma EU. Ta má omezit plochu evropských vinic a přinést vyšší kvalitu vyráběného vína.

Největší vinařskou oblastí Rakouska je spolková země Dolní Rakousy, která sousedí s jihem ČR a Slovenskem. Jsou v ní tři pětiny plochy rakouských vinic. Na druhém místě je Burgenlandsko na východě země na hranicích s Maďarskem, kde je 30 procent vinohradů. Vídeň ve svém okolí má 557 hektarů vinic, což představuje 1,2 procenta celkové plochy.

Nejrozšířenější odrůdou v Rakousku je Veltlínské zelené. Roste na více než 45 procentech vinic s bílým vínem, tedy na víc než 13.500 hektarů. Také v ČR je to nejpěstovanější sorta. Na druhé příčce skončila červená rakouská odrůda Zweigeltrebe, kterou v roce 1922 vyšlechtil z frankovky a svatovavřineckého ředitel vinařské školy v Klosterneuburgu Franz Zweigelt. Rakouští vinaři ji pěstují na 6400 hektarů. Zabírá skoro 41 procent plochy vinic s červeným. Za posledních deset let se tyto vinohrady zvětšily téměř o polovinu. Sorta tak zaznamenala nejvyšší přírůstky na rozloze. Pěstování Veltlínského zeleného se věnují hlavně vinaři v Burgenlandsku, Dolních Rakousech a ve Vídni. Ve Štýrsku je nejrozšířenější odrůdou Vlašský ryzlink, ve zbývajících spolkových zemích se pak nejvíc pěstuje Chardonnay. Mezi červenými sortami dominuje právě Zweigeltrebe v Dolních Rakousech, Štýrsku a Vídni, na ostatních vinicích je nejrozšířenější odrůdou Frankovka.

Loni rakouští vinaři získali ze sklizně 2,35 milionů hektolitrů vína - 1,94 milionů hektolitrů bílého a 0,91 milionů hektolitrů červeného. O rok dřív, kdy byl dobrý rok, to bylo celkem 2,99 milionů hektolitrů.