Jogurt za 3 Kč? Ceny padají a farmáři pláčou

Taková cenovka musí každému doslova vyrazit dech: jogurt za tři koruny, tvaroh za devět korun a jablečný džus klidně za dvanáct korun.

V České republice už delší dobu zuří cenová válka řetězců. A hlavní zbraň se jmenuje jednoduše: privátní značka. Jde o výrobek, který klasickou cestou vyprodukuje potravinářská firma. Na pultech se však prodává pod logem samotného řetězce.

Dvakrát tolik

V Česku přitom nastává neuvěřitelný boom těchto produktů. Jak vyplývá z ankety Deníku a agentury ČTK, prodeje privátních značek rostou rapidním tempem. Například obchodní řetězec Spar, který v Česku provozuje 32 hypermarketů a čtyři supermarkety, loni zaznamenal nárůst obratu z prodeje privátní značky S-Budget o 234 procent.

Výrazný nárůst prodeje výrobků nabízených pod privátní značkou hlásí také společnost Ahold, která v Česku provozuje zhruba 280 supermarketů a hypermarketů Albert. „V loňském rocejsme zaznamenali meziroční trend nárůstu prodejů našich vlastních značek o více než 50 procent,“ uvedl mluvčí sítě prodejen Albert Libor Kytýr. Řetězce přitom neustále rozšiřují sortiment: zmiňovaný Spar nejprve prodával pouhých 45 položek pod vlastních značkou, teď už jich má dvě stě. Ahold se dokonce může pochlubit nabídkou 1600 vlastních značek, a další z velkých hráčů – Tesco – nabízí ve vlastních značkách již čtvrtinu z celého sortimentu potravin.

Drtivý tlak

Čeští zákazníci jsou privátními značkami nadšeni. Jenže co těší zákazníky, dělá vrásky potravinářským firmám a potažmo farmářům. „Obecně vnímáme privátní značky jako problém: není neobvyklé, že řetězce nutí výrobce k produkci privátních značek například tím, že jsou ochotny prodávat dražší a kvalitnější zboží výrobce jen tehdy, bude-li zároveň pro ně dělat privátní značku,“ řekla včera Deníku mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová.

Podle ní je navíc v Česku běžná situace, kdy jeden potravinář vyrábí svůj produkt pro více řetězců, a ty je pak nabízejí pod svou značkou. Tedy, aniž by to zákazník tušil, jeho výběr v obchodě je značně omezen. V čem se navíc farmáři i potravináři shodnou, levné ceny podkopávají kvalitu. „Není skutečně možné vyrobit jogurt za tři koruny, špekáčky za 39 korun za kilo nebo pivo za 3,90 koruny,“ zdůrazňuje Večeřová. V Česku již od února platí zákon o významné tržní síle, který má vztahy dodavatelů a řetězců regulovat. Zakazuje třeba prodávat zboží levněji, než bylo nakoupeno a řetězce musí svoje faktury platit do třiceti dnů. Za porušení hrozí až desetimilionová pokuta. Nové vládě se však tento zákon z dílny ČSSD nelíbí. Nevylučuje proto, že ho napřesrok zruší. Má údajně některé právní „mouchy“.

JAN KLIČKA, ANETA JURICOVÁ a ČTK

ROZHOVOR

Prezident Agrární komory Jan Veleba upozorňuje: Takové věci jako u nás by si řetězce jinde nedovolily

Jedinou šancí, jak zlepšit situaci na českém trhu, je propagovat kvalitní regionální potraviny. Lidé musí nejprve ochutnat neošizenou uzeninu či zmrzlinu, až pak se něco změní, říká v rozhovoru pro Deník prezident Agrární komory ČR Jan Veleba.

V tuzemských obchodech narůstá počet privátních značek, má to alespoň nějakou výhodu pro naše farmáře?

Je to vývoj, který vnímáme jako jednoznačně negativní. Privátní značka rovná se anonymní značka a spotřebitel, když se o něco zajímá, si nemůže dohledat výrobce. Celé se to děje kvůli tomu, aby řetězce dál srazily cenu. Když se to sečte a podtrhne, tak je to podle mě pro spotřebitele spíše nevýhodné, jelikož v mnoha případech jde o snížení kvality, protože je tam dle mého názoru více náhražek,a naopak méně kvalitních surovin.

Farmáři, ale i potravináři si stěžují na to, že často takové výrobky musí dělat pod nákladovou cenu, jak to funguje ve skutečnosti?

Probíhá to naprosto jednoduše – řetězec nadiktuje výrobci cenu, za jakou je ochoten to za něj nakoupit. Cena je většinou nízká a potravinář má tři možnosti. Buďto se tomu diktátu podrobí, a za nízkou cenu to vyrobí – to ovšem znamená použít takové suroviny, aby se do ceny vešel. Za druhé si může najít nového prodejce a nepodrobit se tomu – to ovšem dost dobře není možné, protože přes osmdesát procent trhu kontrolují řetězce. Za třetí má možnost zkrátka tu fabriku zavřít.

To zní spíš jako začarovaný kruh...

Je to diktát obchodních řetězců, je to tlak na snížení ceny, v konečném výsledku je to tlak na snížení farmářských cen od zemědělců. Pravdou je, že je to snížení ceny pro spotřebitele, ale na úkor kvality. Protože pořádný jogurt, na který jsme zvyklí, nikdo z nás pod sedm či šest korun nedokáže vyrobit.

Který typ potravin se nejčastěji vyrábí pod cenou?

Taková otázka je spíše pro potravináře, ale podnákladové ceny jsou u většiny komodit. Ovšem „nejúspěšnější“ bývají řetězce v mléčných výrobcích a u pečiva, protože i rohlík dneska koupíte za devadesát haléřů.Privátní značky běžně existují i v zahraničí, ale tam se farmáři nebouří...Na západ od našich hranic si prostě řetězce nedovolí co u nás. Tak například – u zmrzlinářských výrobků v zahraničí převažují zmrzliny, jejichž základní komponentou je smetana, u nás v devadesáti procentech základním komponentem voda, přídavek sušeného mléka a cukr. V zahraničí by si tohle obchodníci asi nedovolili.

V Česku nicméně již funguje zákon o regulaci tržní síly, který má některé praktiky řetězců zarazit. Dva řetězce už dokonce prověřuje antimonopolní úřad. Ani to vaše výtky nezmění?

Pokud se tento zákon bude skutečně vyžadovat, tak je v něm napsáno, že řetězce nesmí nakupovat za podnákladové ceny, tak to určitý pozitivní vliv mít bude. Je to ale jen první krok

A ty další kroky?

Zcela určitě musí být přísnější dohled na trh. Především je ale potřeba všemožným způsobem pomoci propagaci kvalitních regionálních potravin. Ta doba startuje – je tu první vlaštovka, kdy ministerstvo zemědělství uvolnilo padesát milionů korun na propagaci regionálních potravin. Důležitý je i rozvoj farmářských trhů, je prostě potřeba podporovat prodej kvalitních regionálních potravin, aby si lidé sami dovedli srovnat, jak chutná neošizená uzenina či neošizená zmrzlina. Jenom na základě toho je možné s tím bojovat. Ale je to běh na velmi dlouhou trať.

JAN KLIČKA