Dotace českým ekozemědělcům rostou, loni přesáhly 980 milionů Kč

Na podporu ekologického zemědělství putuje v Česku rok od roku více peněz. Loni bylo ekozemědělcům vyplaceno více než 980 milionů korun, o 40 procent více než v roce 2008, za deset let objem dotací vzrostl jedenáctinásobně, vyplývá z údajů ministerstva zemědělství (MZe). Většina prostředků pochází z fondů Evropské unie. Podpory rostou, neboť výrazně přibývá ekologicky hospodařících zemědělců a roste jimi obhospodařovaná plocha. Štědré dotace jsou jedním z hlavních důvodů, proč biofarem přibývá.

Podle únorových údajů ministerstva zemědělství počet ekofarmářů v Česku již převýšil 3000, meziročně vzrostl o polovinu a růst pokračuje i letos. Martin Leibl z MZe odhaduje, že v současnosti je v Česku již zhruba 3500 ekofarem. Výrazně přibývá také výrobců biopotravin. Vyrábí je již více než 500 firem. V ekologickém zemědělství je v současné době již kolem deseti procent zemědělské půdy v tuzemsku, což je výrazně více než činí průměr EU. V roce 2008 byl tento podíl v unii 4,3 procenta.

Evropská unie výraznou podporu ekologického zemědělství zdůvodňuje většími náklady a pracností výroby oproti konvenčnímu hospodaření a nižšími výnosy. Dotace mají zároveň zemědělce motivovat k přechodu na tento způsob hospodaření, který je šetrnější k přírodě.

"Máme velké štěstí, že se jako jedna z prvních generací nemusíme potýkat s nedostatkem potravin. Místo prosté produkce množství potravin se tak můžeme věnovat jejich kvalitě, bezpečnosti a dopadu jejich získávání na životní prostředí naší země," uvedl ministr zemědělství Ivan Fuksa.

České producenty biopotravin podporuje také Agrární komora. Na projektu, jehož cílem má být rozšíření nabídky bioproduktů od tuzemských výrobců spolupracuje od dubna s řetězcem Billa. Ten rozvoj českého ekozemědělství přislíbil letos podpořit minimálně dvěma miliony korun z tržeb z prodeje ekologicky odbouratelných tašek. Spolupráce největší nevládní organizace zemědělců se zahraničním řetězcem je však výjimkou. Agrárníci počínání nadnárodních korporací na českém trhu spíše kritizují

Jak pro zemědělce, tak pro potravináře je produkce biovýrobků finančně zajímavá. Bioprodukty jsou v Česku totiž většinou výrazně dražší než klasické potraviny. Podle výsledků loni zveřejněného šetření organizace Pro-bio-liga v pražských obchodech cenový rozdíl meziročně vzrostl o 30 procentních bodů a biopotraviny byly o 140 procent dražší než konvenční potraviny.

Podle výrobního ředitele druhé největší tuzemské mlékárny, olomoucké Olmy, Daniela Cikánka firmě loni přes panující ekonomickou krizi tržby z prodeje biopotravin neklesly a dosáhly 116 milionů korun. Tvořily tak tři procenta celkového obratu mlékárny. "Není to mnoho, přesto je to zajímavá komodita," poznamenal.

Růst tuzemského trhu s biopotravinami přesto loni výrazně zpomalil. Podle průzkumu agentury Green marketing mezi výrobci a obchodníky většina z nich zvýšila loni tržby jen nepatrně, nebo zůstaly na úrovni roku 2008, v předchozích letech přitom trh rostl o desítky procent.

Ekonomická recese ovlivnila tuzemský trh s produkty ekologického zemědělství již v závěru roku 2008. Dosažený 40procentní růst tuzemské spotřeby byl předloni o 30 procentních bodů nižší než v roce 2007.

MZe očekává, že podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin do roku 2015 vzroste ze současného zhruba jednoho procenta na pět procent. Zároveň se podle MZe otočí poměr mezi domácími bioprodukty a výrobky z dovozu ve prospěch tuzemských výrobků. V současnosti pochází nadpoloviční většina biopotravin na trhu ze zahraničí. Podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy by měl do pěti let vzrůst na 15 procent.

Na tom, zda jsou biopotraviny skutečně zdravější než klasické potraviny, se neshodnou ani vědci. Existují studie, které dokazují, že biopotraviny jsou nutričně hodnotnější a obsahují méně nežádoucích látek než potraviny vyráběné ze surovin produkovaných konvenčním zemědělstvím. Podle jiného výzkum britských vědců naopak neexistují důkazy o tom, že by biostrava přinášela nějaké zvláštní zdravotní výhody.

Autor: ČTK