Úroda chmele bude spíš lepší, mohla by dosáhnout 6500 tun

Chladné počasí v polovině léta dělá radost alespoň chmelařům. Ochlazení totiž zpomaluje zrání a napomáhá vysoké úrodě. I když sklizeň začne až v poslední srpnové dekádě, tedy asi o týden později než obvykle, už teď se zdá, že bude vysoká. Úroda by mohla dosáhnout 6500 tun, což se blíží posledním dvěma velmi dobrým letům, řekl dnes ČTK předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Bohumil Pázler. Jediné, co pěstitele straší, je celosvětový nadbytek jejich plodiny.

Hned dvakrát si letos chmelaři přáli, aby se ochladilo. Poprvé v červnu, kdy hrozilo, že rostliny začnou kvést příliš brzy, a podruhé kvůli vysychání porostů v horkém červenci. "Srážky přišly za pět minut dvanáct, sice jich bylo někde až moc, ale celkově nám pomohly," uvedl Pázler.

O něco horší by měla být letošní odrůda z hlediska kvality. Zatímco vloni se obsah alfa hořkých látek pohyboval mezi 3,6 až 3,8 procenty, letos by to mělo být o něco méně. "Vychází to z toho, jaké bylo počasí, ale neměl by to být velký problém," řekl ČTK jednatel Chmelařského institutu v Žatci Jiří Kořen. Ve svém odhadu letošní sklizně je ale opatrnější, hovořil o "minimálně 6000 tun."

Víc než úroda letos zřejmě chmelaře potrápí odbyt. "Pivovary celosvětově snižují výstavbu a už teď mají zásoby na několik měsíců dopředu," pojmenoval Pázler hlavní příčiny, které zřejmě povedou k dalšímu snižování výkupních cen. Ty se v posledních letech dostávají v průměru stále hlouběji pod 200.000 korun za tunu sušeného chmele. "Dá se říct, že na celém světě je až 10.000 hektarů chmelnic navíc," řekl Pázler. To je pětina celkové výměry, které chmelnice na světě zabírají.

Chmelnice ubývají i v Česku, každoročně zhruba o desítky hektarů. Vloni se tyčily nad 5307 hektary půdy a stále je prostor pro jejich redukci, přiznal Kořen. "V přepočtu na hektar máme pořád nízké výnosy okolo 1,2 tuny na hektar, jinde to je třeba až dvojnásobek. Trendem tedy určitě bude další intenzifikace hospodaření," přiznal Kořen.