Americké úřady chtějí po farmářích, aby tolik neprášili

Úředníci nevědí o čem je venkov. Měli by se vrátit zpátky na zem.

WASHINGTON – O tom, že nejenom v Evropské unii se vydávají nesmyslné rozhodnutí svědčí i příklad Americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA). Ta se snaží přinutit farmáře, aby snížili obsah prachových částic ve vzduchu.

Farmáři se návrhu vysmívají a říkají, že úředníci nevědí, o čem je venkov. Na druhou stranu ale neskrývají obavy z nákladů, které jim vzniknou, pokud úřady návrh prosadí, a farmáři tak budou muset hlídat plnění dalších limitů, napsala agentura Reuters.

»Jestli někdy v Americe existoval venkov, tak právě takhle vypadá,« řekl agentuře Reuters farmář Danny Kluthe, který se v Nebrasce věnuje chovu vepřů. »Víte, tady všude je bláto a nečistota. A kde je nečistota, tam je i prach,« dodal. Nebraska je jedním ze států, který má bohatou zemědělskou tradici.

Cílem agentury EPA je zpřísnit standardy prašnosti, aby vyhovovaly požadavkům na obsah škodlivých prachových částic ve vzduchu. Podle farmářů je to ale nereálná snaha regulovat prach. EPA je nicméně k aktivitě nucena. Zákon o ochraně ovzduší jí totiž nařizuje, aby každých pět let své standardy překontrolovala a podle potřeby upravila tak, aby byly v souladu s platnou legislativou.

Vědecká rada agentury navrhuje zachovat nebo snížit na polovinu nynější standardy pro výskyt některých hrubých částic, které běžně obsahují prach, popílek a chemické škodliviny. Jsou to vesměs částice, které mají v průměru deset mikrometrů a méně. Jinými slovy je to zhruba setina tloušťky lidského vlasu.

EPA zvažuje, zda nynější standardy zachovat na 150 mikrogramech na krychlový metr vzduchu, anebo povolený limit snížit na 65 až 85 mikrogramů na kubík. Ochránci životního prostředí tvrdí, že výskyt hrubých částic je pro lidi škodlivý a přispívá podle nich k rozvoji kardiovaskulárních onemocnění a dýchacích problémů.

»Jsou dost malé na to, aby obešly přirozenou obranyschopnost organismu, a je zde riziko, že mohou být vdechnuty hluboko do plic,« uvedla Janice Nolenová ze sdružení American Lung Association.

Farmář Kluthe má ale jiné starosti. Nejbližší civilizace je od něj skoro půl kilometru a dopady prachových částic na lidské zdraví pro něj nejsou tak důležité, jako další potenciální náklady, které by nová úprava patrně přinesla. Pokud by přísnější standardy vešly v platnost, Kluthe a další by zřejmě museli přinejmenším kropit štěrkovou cestu nebo vyschlou ornici, když už nic jiného.

»Měli by se vrátit zpátky na zem,« vzkazuje Kluthe a opakuje vzkaz, který úředníkům zaslali členové organizace chovatelů prasat i jejich kolegové z organizace chovatelů dobytka. A nejsou sami, kdo se nad návrhy pozastavuje. Údiv už vyjádřili i někteří zákonodárci, a to z obou hlavních politických stran. Republikánský senátor Richard Lugar zástupkyni agentury EPA Lise Jacksonové napsal, aby myslela na zdravý selský rozum.

EPA je ale procedurálně povinna řídit se vědeckými poznatky, když chystá úpravu nařízení. »Agentuře EPA je jedno, odkud znečištění přichází, a jedno je to i našim plícím,« odmítá požadavky na shovívavost ředitel Národní rady pro ochranu zdrojů John Walke.

Konečný návrh na úpravu limitů vydá EPA na podzim. Mluvčí agentury Cathy Milbournová řekla, že minimálně do té doby nemá smysl spekulovat, jak bude úřad dodržování případných nových nařízení vynucovat.