Spotřeba hnojiv loni klesla o 40 pct, podle ekologů jen dočasně

Čeští zemědělci v důsledku propadu výkupních cen komodit a zdražení průmyslových hnojiv v loňském roce omezili jejich používání téměř o 40 procent. Mírně poklesla také spotřeba pesticidů, vyplývá z údajů ministerstva zemědělství (MZe). Ekologové tento jev vítají, je podle nich však jen dočasný. Ochránci přírody dlouhodobě intenzivní zemědělství kvůli vysoké spotřebě chemikálií kritizují.

Celková spotřeba čistých živin dodaných minerálními hnojivy loni klesla z předloňských 110 kilogramů na hektar na 68 kilo na hektar zemědělské půdy. Celkové užití přípravků na ochranu rostlin se loni oproti roku 2008 snížilo o dvě procenta na 10,9 milionu litrů.

Hlavní důvod razantního poklesu použití hnojiv vidí MZe ve zvýšení jejich cen a nízkých cenách zemědělských výrobků, což potvrzují také sami zemědělci. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) ceny hnojiv za celý loňský rok meziročně vzrostly o šest procent, přestože v jeho druhé polovině hnojiva již zlevňovala.

"Snížení spotřeby průmyslových hnojiv a pesticidů na polích a v sadech je dobrá zpráva. Česká krajina bude o trochu zdravější a řeky čistější," řekl ČTK Vojtěch Kotecký z ekologické organizace Hnutí Duha. "Až se vrátí původní ekonomické podmínky, znečištění krajiny a vody patrně opět vyskočí," dodal však. Ministerstvo zemědělství by podle něj mělo do budoucna ještě více podporovat ekologické zemědělství.

Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Miroslava Jirovského zemědělci v nejbližší době hnojit jako před ekonomickou krizí nezačnou. "Propad spotřeby hnojiv bude zřejmě pokračovat," uvedl Jirovský. Výkupní ceny obilí v uplynulých týdnech oproti loňsku výrazně vzrostly. Ceny se však vztahují na obilí určitých kvalitativních parametrů. Těch kvůli v důsledku deštivého počasí táhnoucím se žním velká část produkce nedosáhne. Omezení hnojení patrně ovlivní výši sklizně. "Každopádně nemůže dojít v příštím roce k žádným rekordním výnosům," poznamenal Jirovský.

Mezi jednotlivými evropskými státy jsou v použití umělých hnojiv velké rozdíly. Například v Nizozemsku a Belgii používají farmáři výrazně více průmyslových i statkových hnojiv než jejich čeští kolegové. Naopak v některých skandinávských zemích je použití hnojiv výrazně nižší než v ČR.

Česká republika patří v rámci Evropské unie ke státům s největším podílem zemědělské půdy v ekologickém hospodaření, při němž se nepoužívají průmyslová hnojiva či pesticidy.

To Kotecký oceňuje, přesto má výhrady. "Ve skutečnosti čísla nejsou tak dobrá, jak se na první pohled zdá. Více než 80 procent plochy tuzemského ekologického zemědělství totiž tvoří louky a pastviny," uvedl.

Rozdíly v hospodaření při pastevním chovu v ekologickém a klasickém zemědělství nejsou však příliš veliké a míra jakou zatěžují životní prostředí se tak výrazně neliší. Proto by ministr Ivan Fuksa měl usilovat o to, aby přibývalo také ekologické zemědělství na orné půdě, míní Kotecký.

Ekologické zemědělství je dlouhodobě štědře dotováno. Loni bylo ekozemědělcům ve formě zvláštních dotací vyplaceno více než 980 milionů korun, o 40 procent více než v roce 2008, za deset let objem dotací vzrostl jedenáctinásobně. Finanční podpora je jedním z hlavních důvodů, proč biofarem rychle přibývá a jejich počet se již blíží 3500.

Ekologové dlouhodobě upozorňují, že zvláště některé druhy pesticidů mohou narušovat funkci hormonů. Vědci je podezřívají ze spoluodpovědnosti za přibývající případů některých druhů rakoviny a vývojových vad i za klesající kvalitu lidského spermatu, uvádí Hnutí Duha na svém webu. Umělá hnojiva pak patří mezi hlavní zdroje znečištění řek. Přispívají ke znečištění, které je příčinou nepříjemného takzvaného vodního květu.

Podle Jirovského spotřeba hnojiv v Česku za posledních dvacet let výrazně klesla. V roce 1989 činila 240 kilogramů na hektar, u vápenných hnojiv byla dokonce osmkrát vyšší než dnes. Díky modernějším formám aplikace hnojiv se dochází k lepšímu využití hnojiv a snížily se také úniky hnojiv do volné přírody.