Chmele je nadbytek a ten je prakticky neprodejný

Letošní úroda chmele je rekordní. Pro chmelaře to ovšem znamená spíše starosti. Chmel vyprodukovaný nad smluvní hranicí je téměř neprodejný, to znamená velké ztráty.

Letošní úroda chmele co do množství je rekordní. Do obsahu alfa hořkých látek je spíše průměrná, až podprůměrná. Na tom se už shodují všichni chmelaři i když chmel ještě zdaleka nemají pod střechou. Výnosy jsou o patnáct až dvacet procent vyšší, než je běžný průměr. Chmelaři ale nemají důvod k radosti, takové množství chmele jim způsobuje spíše vrásky.

Snížení ceny

Chmele je na celosvětovém trhu hodně a nebude na něj odbyt, to už nyní tvrdí obchodníci. Chmelařství Žatec, největší obchodní partner, snížilo ceny o 20 – 30 procent, to znamená nižší tržby o čtyřicet pět až padesát tisíc korun za tunu. Chmelařské firmy mají nasmlouvaný určitý objem produkce. Chmel nad tento objem bude zřejmě neprodejný, nebo jen za minimální cenu. Jeho nízká cena navíc vytlačí ostatní chmel z té vyšší cenové hladiny.

Smlouvy o množství a cenách chmelaři uzavírali v letech dva tisíce pět a šest. Od té doby došlo k navýšení cen, protože v dalších letech se chmele urodilo méně a také vzrostly náklady zejména na lidskou sílu. Letošní úrodu obchodní partneři ale vykoupí za ceny z let, kdy se uzavíraly smlouvy.

Ani pivovary nyní nejeví zájem o další chmel. Mají předkupy, méně vyrábějí a tím i méně chmele spotřebovávají.

Problém s rekordní úrodou se ale může přesunout i do dalších let. Pokud se chmel zpracuje do granulí, neztratí svoji kvalitu a může se použít i v dalších letech, takže určitě žádná firma nebude navyšovat objem vykoupeného chmele. Pěstitel tak nebude mít produkci pokrytou odbytovou smlouvou v dalším roce.

Možnosti

Jaké mají chmelaři možnosti? Mohou to risknout s tím, že příští rok se chmel neurodí. Nebo uvést chmelnice na jeden rok takzvaně do klidu, to znamená neobdělávat je. Další rok výkonnost chmelnice tolik neklesá a nejsou takové ztráty na výnosech.

Chmelaři by situaci vyřešili nejlépe, kdyby chmel navíc vůbec nepouštěli na trh. Tím vznikne prostor pro chmel vyprodukovaný příští sezonu.

Ve stejné situaci jsou i v Kounově. Ředitel Probiosu Kounov, kde pěstují chmel na sto osmi hektarech, Pavel Řepík situaci jen potvrdil: „Za třicet let, co dělám chmelaře, jsem takle narostlý chmel ještě nezažil. Na štocích nejsou žádné listy, jen hustě nasazené hlávky. Bohužel rekordní výnosy a snížení ceny pro nás znamenají o tři až čtyři miliony nižší tržby než loni. Když k tomu připočítám například vyšší náklady na naftu, ta v letošní dlouhé a blátivé sklizni jen teče, není to pěkný výsledek.“

Kvalita chmele

Dalším problém je zdravotní stav některých porostů.

Někdy rozhodovaly okamžiky. Deštivé počasí nedovolilo v rozhodujících dnech před sklizní vůbec vjet do chmelnic a ošetřit je proti perenospoře.

Některé postřiky časté přepršky vzápětí oplachovaly, takže vedle sebe stojí chmelnice zasažené perenosporou a úplně zdravé.